Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

A hrome. Babiš je socialista

Babišova menšinová vláda včera schválila návrh svého programového prohlášení. Je to možná překvapení, ale kabinet v čele s miliardářem se v něm zavazuje dělat ryzí sociálnědemokratickou politiku.

Ti, kdo před volbami tepali hnutí ANO jako hnusnou oligarchickou pravici, teď při čtení programového prohlášení Babišovy vlády tiše sténají. Program je výrazně levicový. Konzervativně levicový, nebojím se říci sociálnědemokratický, v mnohém dokonce až socialistický.

V řadě formulací Babiš navazuje na programové prohlášení menšinové jednobarevné vlády Miloše Zemana z roku 1998 a dlouhodobý program ČSSD z doby, kdy tato strana měla 32 procent. Jediný, kdo to doteď alespoň mlčky ocenil, byli komunisté a odboráři. Vojtěch Filip se rozhodl pro podporu Babiše a vcelku za to nic nechce. Středulovi odboráři ocenili vládní program na jednání tripartity, kde předseda vlády jejich dílčím námitkám naslouchal a argumenty neodmítal. Těším se, až někteří poslanci ČSSD budou hlasovat proti programu vlády a premiér se jich potměšile svou husákovskou čechoslováčtinou zeptá: „A prečo? Veď je to program socialnej demokracie. Tej úspešnej…“.

„Vláda odmítá myšlenku, že by základní komparativní výhodou v celosvětové soutěži globalizované společnosti mohla být levná pracovní síla. Naopak, domnívá se, že můžeme prorazit efektivním využíváním kvalifikované a dobře placené pracovní síly s vysokou produktivitou práce.“Tak pravili už autoři Zemanova programu v roce 1998. I Babišova vláda odmítá myšlenku levné práce. Stejně jako odbory, jejichž kampaň „Konec levné práce“vedla k razantnímu zvýšení platů. Odbory navíc varují vládu před přílivem gastarbeitrů. Na tom se shodnou s SPD i s komunisty.

Nejsme pravice

Babiš chce silný stát. Návrh klade důraz i na Zemanem dlouhodobě vzývané zvyšování veřejných investic, snížení přímého zdanění zaměstnanců a omezení možností vyhýbat se platbě daní. Akcentuje změnu hospodářské politiky směrem k moderní, digitální ekonomice, která by měla pomoci ČR vymanit se ze závislé subdodavatelské role montoven.

Babiš, stejně jako kdysi ČSSD, chce i efektivní e-government a elektronizaci daňového systému. Chce podporu vědy, výzkumu a vzdělání včetně zvýšení platů učitelů, urychlení infrastrukturních staveb, namísto uhlí výstavbu jaderných bloků. Stejně jako Zeman chce Babiš vyzbrojování české armády domácí výzbrojí a výstrojí. To vše odbory kvitovaly pochvalně, neboť to odpovídá jejich analýze Vize změny hospodářské strategie ČR.

Nový premiér k zděšení české pravice tvrdí, že se jeho vláda zaměří na skupiny obyvatel, které se dlouhodobě pohybují na hranici chudoby nebo v její blízkosti. „Zlepšíme podmínky pro život těm, kteří si je sami zlepšit nemohou. Pomůžeme těm, kteří se přechodně ocitli v nepříznivé sociální situaci. Nedopustíme však, aby se závislost na pomoci státu stala životním stylem pro práceschopné lidi. … Nastavíme pravidla pro tvorbu sítě sociálních služeb s cílem zajistit kvalitní, včasné, místně i finančně dostupné služby…“To je přece přístup sociálnědemokratický, v intencích tvorby společnosti vzdělání, spoluúčasti a solidarity.

Sociální demokracie kdysi převzala od liberalismu tři z jeho principů: víru v pokrok, rovnost a politickou svobodu. Odmítla však jeho utilitární individualismus, soukromé vlastnictví jako předpoklad svobody a minimalizaci zásahů státu do ekonomiky. Proto není antikapitalistická, vůči neoliberálnímu trhu bez přívlastků, ale prosazuje ekonomiku sociálně tržní, založenou na vyvážené úloze státu a trhu. A to zejména při regulaci trhu, při přerozdělování jeho výsledků, budování veřejných statků a rozvíjení veřejných služeb.

Omezení lichvy, daňové nekázně, korupce či plýtvání veřejnými prostředky byly v minulosti snahami sociální demokracie, bohužel Zemanovými nástupci Špidlou, Grossem, Paroubkem či Sobotkou nerealizovanými. Levice, ačkoliv vládla, dodnes nedokázala říci, co je lichva. Bohužel zklamala. ČMKOS jako jediná vystoupila hlasitě proti daňové nekázni – a podpořila Babišovo EET. Poctivost je třeba dokazovat. Zrušení EET a kontrolního hlášení by znamenalo minus 50 miliard korun v rozpočtu. Roli sociální demokracie tak převzalo ANO. Možná bude úspěšnější.

Co je třeba odmítnout, je v Babišově návrhu zapomenutý ekonomický kalkul „nákladové efektivity“v systému zdravotní péče, doteď plně hrazené. To hraničí se zločinem proti lidskosti. Zdraví není zboží. Zdravotnictví nemá primárně ekonomický rozměr. A nemá ho mít. Jinak bychom mohli uvažovat o pojišťovnou nařízeném ukončení „neefektivní“léčby, které se bude rovnat usmrcení pacienta. Jak „nákladově efektivní“je léčit osmdesátiletou babičku? Humanismus solidarity zdravých s nemocnými a neziskovost jsou základními principy evropské kultury. Garanci sítě veřejných neziskových nemocnic a kvality solidárně hrazené péče by měla dát každá vláda. I ta Babišova. Ale v každém návrhu musí být něco, co lze vyškrtnout...

Podstatné je Babišovo sdělení občanům, že ANO je odhodláno dělat de facto sociálnědemokratickou politiku. Ne politiku pravice. Překvapivě… Že Babišovi jde o ty, kteří poctivě pracují či poctivě podnikají. Nikoliv o ty, kteří si z dávek udělali živnost, a o ty, jejichž „podnikání“ohrožuje EET. Že politika pro lidi se dělá s lidmi. I s odbory.