… respektive, proč chce město soutěžit, místo aby pokračovalo v projektování, které začalo v roce 2012.
Nejspíš proto, že na začátku bylo špatné zadání. Už v textové části k původnímu projektu se píše, že stávající objekty jsou dnes zcela nevyhovující, a to jak stavebně technickým stavem, tak svým funkčním uspořádáním. O urbanismu ani nemluvě …
Přesto se některé z nich měly zachovat, z některých by zůstala jen čelní zeď, některé by se demolovaly a stavěly znovu. Čili vlastně, pouze polovičaté řešení …
Architektonická soutěž má ambici hledat celkově nejoptimálnější návrh.
A krom toho, původní projekt počítal s tím, že se bude stavět postupně, na etapy. I to bylo zásadně chybné rozhodnutí. Z hlediska funkčního, stavebního i finančního.
Finančního? Chiméra (a lež) byla, že by bylo možné získat dotaci v řádech sta milionů korun. Ani v té době neexistoval ani nyní neexistuje žádný odpovídající finanční titul. A pokud si už město bude muset půjčit, a půjčovalo by si na etapy po desítkách milionů několik úvěrů, bylo by to naprosto neekonomické a drahé.
Stavebního? V rámci celého komplexu budov na sebe jednotlivé objekty navazují a souvisejí spolu sítěmi, uspořádáním, atd. Koordinace takového postupného stavění by byla komplikovaná, objekt by mohl být dlouho rozestavěný, nebylo by vhodné, aby vizuálně exponované objekty zůstaly nedokončeny, a podobně.
A funkčního? Při stavění na etapy by se ani při nejlepší vůli nedalo zabránit tomu, aby jednotlivé etapy uceleně fungovaly, aby další rozestavěné etapy nenarušovaly funkční využívání etap již hotových, zkrátka aby se několik let v celém objektu pravidelně neprášilo, a tak …
Proto považuji záměr stavět pokud možno najednou a v co největším možném objemu za nejlepší možný.
20.2. 2014