Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

… a zase mají svého profesora

Fiala ODS „umyl“ a vrací jí sebevědomí. Teď ještě přesvědčit voliče

Není kongres jako kongres. Ten páteční Občanské demokratické strany byl letos už druhý mimořádný. Na prvním, lednovém, dostala volebními debakly a Nečasovou aférou zdecimovaná ODS nové vedení v čele s profesorem politologie a historie Masarykovy univerzity Petrem Fialou, nedlouho předtím ještě nestraníkem. Mnohým tehdy připadlo, že strana musí být v nebetyčné personální nouzi, nebojí-li se postavit do svého čela kultivovaného akademika, jenž těžko kdy bude plát tak, aby zapaloval jiné.

Karlínská petarda

Na 25. mimořádném kongresu to ale už byl značně jiný Fiala. Svým pětasedmdesátiminutovým projevem zaujal přítomné do té míry, že ho odměnili minutovým potleskem ve stoje. Projev to byl nejen „profesorský“, ale zároveň znějící hezky česky a nikoli smrtelně vážný, ale naopak vtipný, ba dokonce i sebeironický. To by se ve „staré ODS“ opravdu, ale opravdu stát nemohlo, aby v ní „svaté ideje“ kdokoli zlehčoval! Předseda-profesor Fiala byl navíc chvílemi mocen i řečnických gest čili suma sumárum už alespoň doutná a časem bude snad i hořet a zapalovat jiné, jak se to od politického vůdce žádá.

Fialou nabídnutý uchopitelný kus naděje, že ne hned, ale určitě časem bude líp, byl pro členy ODS daleko potřebnější než nějaké programové výboje. Kongres sice přijal čtrnáctibodový dokument „Svoboda a naděje. Program pro Českou republiku“, ale je to jen přešitá „stará vesta“. Pro pravicovou konzervativní stranu to, pravda, může být doklad její názorové neměnnosti. Jinak ale Fialovými ústy na kongresu naopak ujišťovala, jak velmi se změnila.

Třeba opravdu platí obojí současně! Co se programu ODS týče, bude – včetně její politické vize (!) – prý předložen nejbližšímu kongresu řádnému čili patrně na přelomu roku. V kampani před volbami komunálními a do třetiny Senátu si kandidáti ODS nicméně vystačí se čtrnáctibodovými stručnými tezemi. Ostatně s výjimkou velkých měst budou hrát v nadcházejících volbách prim komunální či regionální témata a renomé kandidátů.

Do jaké míry se po nástupu Fialova vedení ODS změnila, to svým způsobem naznačilo aranžmá karlínského kongresu. Nezúčastnili se ho delegáti vyslaní ze stranických regionů, nýbrž po zaplacení poplatku byl přístupný kterémukoli členu ODS. Přijela zhruba sedmnáctina členů strany, zhruba dvojnásobek počtu delegátů řádných kongresů. O třeskutě těsném sepjetí členů ODS s jejich stranou to nesvědčí. Mnohé asi napadlo, že „karlínská petarda“, jíž na sebe chtěla ODS na prahu volební kampaně upozornit, se obejde bez jejich účasti čili také poplatku a letního trmácení se na páteční odpoledne do Prahy. Uvidíme, zda Fialovo vedení ODS u tohoto superdemokratického modelu otevřených kongresů setrvá a zakotví jej ve stanovách. Mezi českými politickými stranami by byla ODS první, která by se tak vzdala z větší části možnosti manipulovat se sjezdovými delegáty. A ruku na srdce, obešla by se ODS bez manipulací i při volbě vedení strany?

Skutečná změna ODS musí být hluboká, nemá-li jít jen o epizodu. Profesor Fiala se například nechce znovu a znovu vracet ke hříchům „staré ODS“, poněvadž s ní nemá nic společného. Těm, kteří ODS poškodili, ji odcizil, aby ji mohl změnit, říká. Chytré, že ano! Fiala má pravdu, že sypat si na hlavu donekonečna popel žádnou tvář, ani tu ODS, neočistí. A je zajisté velkorysý, prohlašuje-li, že není Husák ani Biĺak a z ODS nebude nikoho vylučovat; ty, kteří straně dále škodí, z ní prý vytěsní nové klima, v němž se nebudou cítit dobře. Co když je ale příliš velký idealista! Co když z ODS sami neodejdou třeba proto, že jsou „provaření“ do té míry, aby si je nějaká jiná strana chtěla přivinout na hruď? Anebo neodejdou z toho důvodu, že ODS kdysi spoluzakládali, přičítají si osobně značné zásluhy o její úspěchy (jako třeba Ivan Langer), Petra Fialu neakceptují a věří, že stačí vydržet a všechno se zase vrátí do starých kolejí. V sále po projevu měl Fiala velký potlesk, ale o přestávkách v kuloárech se rozpovídali i jeho kritici.

Dobré východisko

Petr Fiala je snad na dobrém východisku k cíli, nicméně vyhráno v ODS nemá. Stranu neustále objíždí, s jejími členy hovoří a tvrdí, že jejich kritické připomínky mají pro něj cenu zlata. I když se ale předseda s většinou ODS shodne na tom, co bylo špatně a co a jak v politice ODS změnit, půjde ještě stále jen o vnitrostranickou shodu. A ta bude ODS jen málo platná, pokud jejím ctnostným deklaracím neuvěří mnohem, mnohem větší část veřejnosti než její skalní příznivci. I pokud by ODS ztratila v komunálních volbách část ze svých dosavadních pěti tisíc zastupitelů a neobhájila alespoň tři senátorské mandáty, Fialovi by to nohy nepodrazilo. Zdali ODS kráčí po pevném dně a už začíná stoupat vzhůru, jak tvrdí Fiala, to prokážou, či naopak vyvrátí až krajské volby za dva roky.