Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Andrej Babiš sestavil vládní akciovku

Nejdřív detail. Neměly by zapadnout dvě věty Andreje Babiše pronesené při "odtajnění" jmen příštích ministrů za hnutí ANO. "Nebudu zdůvodňovat ty změny. Je to můj návrh a odpovědnost," odbyl premiér dotazy, proč vybral či vyměnil toho nebo onoho.

Přesně tohle měl do omrzení říkat Babišovi i Miloši Zemanovi předseda sociálních demokratů Jan Hamáček, když čelil jejich výhradám vůči kandidatuře Miroslava Pocheho na šéfa diplomacie. Kdyby nezdůvodňoval a předem neustoupil, nemuselo to končit Babišovou trapnou etudou s druhým, "oficiálním" seznamem jmen. Smysl dodatečného Pocheho zařazení je průhledný: nasytit vlka prezidenta a zachovat koaliční kozu celou. Zeman předem ví, že své výhrady prosadí. Babiš neporuší koaliční smlouvu. A Hamáček nebude za hlupáka, který si to jen tak nechal líbit.

Ale teď to hlavní. Jaký bude Babišův druhý tým? V první řadě moc nepřipomíná slíbenou koaliční vládu ANO a ČSSD. Spíš se dá říct, že půjde o mocenský slepenec zástupců zájmů Potravinářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu, okruhu prezidenta Miloše Zemana, koncernu Agrofert, Komunistické strany Čech a Moravy, České strany sociálně demokratické a hnutí ANO. Když to zjednodušíme na partajní loajalitu, Babiš si při hlasování ve vládě bude moci být jistý jen těsnou většinou osmi hlasů včetně svého.

Čelit naopak může až sedmi oponentům. Budoucí šéf zemědělství (a prezident Potravinářské komory, exministr Rusnokovy vlády) Miroslav Toman patří stejně jako příští ministr obrany (a bývalý člen vedení protiimigračního hnutí bývalých vojáků a policistů Bezpečnost, odpovědnost, solidarita) Lubomír Metnar, k hradní lince, i když prvního nominovala ČSSD a druhého ANO. Kandidátka na průmysl a obchod Marta Nováková se coby prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ani netají, že její prioritou na ministerstvu bude právě obchod. A v rámci zbývajících čtyř křesel ČSSD zůstává otázkou i loajalita příštího ministra zahraničí: každopádně bude muset vyhovovat Zemanovi.

Není divu, že za téhle konstelace obsadil Babiš zbylé posty vyhrazené ANO přeborníky v oddanosti. Těmi, co se jako převodové páky ve vládě už osvědčili, jako třeba Richard Brabec, Alena Schillerová, Dan Ťok nebo Adam Vojtěch. A nováčky, mezi nimiž čpí adeptka na spravedlnost Taťána Malá.

Její výrok na obranu Babiše v kauze Čapí hnízdo („pojďme se bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby ten soud rozhodoval teď. Co brání tomu, aby se řešení kauzy posunulo o čtyři roky, nebo prostě do doby, než budou nové volby“) ji zcela diskvalifikuje pro řízení justice. Sedět na Hradě soudný prezident, musel by Babiše s Malou ze seznamu budoucích ministrů vyhodit. Jenže pro ústavně tvůrčího Zemana bude právně kreativní Malá trefou do černého. Při rozhodování v případech, jako bylo ne/vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států, taková empatická ministryně rychle pozná, co je nejlepší.

Zajímavé je, že přinejmenších v nominacích Babiš neustoupil komunistům. Ti chtěli, aby nepokračoval Ťok ani Vojtěch. Premiér to ignoroval, ačkoli sociálním demokratům doporučoval kvůli hrozícímu odporu KSČM Pocheho stáhnout.

Sečteno a podtrženo. Vláda, na kterou Andrej Babiš nechal Česko čekat řadu měsíců, má hodně daleko ke sladěnému týmu, který by mohl začít řešit vážné problémy rozklížené společnosti. Spíš připomíná akciovou společnost, v níž má nainvestováno několik klíčových hráčů této země. Každý z nich teď bude od kabinetu požadovat plnění vlastních potřeb, což je zárodek nestability. Hlavně ale není moc jasné, kdo všechno je vlastně „akcionář“ a v čí prospěch bude vládní akciovka makat. Loňští říjnoví voliči to v případě některých ministrů rozhodně nebudou. I proto premiér své nominace raději nezdůvodnil.

Z Babišova kréda o státě řízeném jako firma se zkrátka vyloupla firma řídící stát. Vládnout bude neprůhledný polopolitický pakt, který deformuje polistopadovou parlamentní demokracii a vrací do hry komunisty. Krutá cena za prozření ze snu, že bude líp.