Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

ANOSPDKSČM: značka, která maká

Od voleb uplynul měsíc a máme tu první hmatatelný politický důsledek. Poslanecká sněmovna si vybrala nového předsedu − Radka Vondráčka z vítězného hnutí ANO. Byl zvolen velkou většinou 135 hlasů. Gratulujeme. Takže je tu logická − a vlastně jediná podstatná otázka: Lze z toho vyvozovat, že se Andreji Babišovi podaří získat i důvěru pro jeho vládu?

Na jednu stranu je pravda, že volba předsedy sněmovny a hlasování o důvěře vládě jsou odlišné disciplíny. Ale na straně druhé si nelze nevšimnout, že ve sněmovně začíná fungovat hlasovací mašina, jejímiž součástkami jsou ANO, SPD a KSČM. Hlasy těchto stran byl zvolen nejen předseda sněmovny Vondráček, ale před ním také předseda imunitního výboru komunista Grospič. A stejné strany se chystají hlasovat i pro obsazení postu šéfa bezpečnostního výboru okamuristou Kotenem. To není jen tak. Nejjednodušší vysvětlení je, že v Česku začala úřadovat trojka Babiš−Okamura−Filip, přičemž je jasné, kdo z nich je a bude šéf.

Pro pořádek samozřejmě nutno dodat, že pro předsedu sněmovny Vondráčka hlasovali i piráti. Ty ale z holportu se jmenovanými příliš podezírat nelze. Spíš jen chtějí být sví. Takže důsledkem je, že se motají mezi ANOSPDKSČM a zbytkem partají, které lze bez obav nazvat demokratickými, zhruba tak zmateně jako příslovečná nudle v bandě.

Možností spolupráce ANO s okamuristy a komunisty je hned několik. Nelze sice předpokládat, že by si Babiš chtěl vzít party, které si hrají s náboženskou a třídní nenávistí, přímo do vlády. To by asi těžko vysvětloval partnerům v evropské liberální straně ALDE, protože v EU ještě není hodnotový maják zcela vypnutý. Je ale docela dobře možné, že se extremisty nechá tiše podporovat. Buď tak, že jim cosi nabídne za to, že umožní jeho vládě získat důvěru. Nebo, rafinovaněji, že ho sice otevřeně nepodpoří, ale po třech pokusech, kdy Babišova vláda důvěru nezíská a bude díky "pochopení" Miloše Zemana vládnout bez důvěry, budou komunisté a okamuristé fakticky podporovat kroky Babišova kabinetu. V obou případech by se komunisté a okamuristé nažrali a Babišova integrita by v očích evropských partnerů zůstala celá. Jaké by to ale mělo důsledky pro Česko, raději nedomýšlet.

Pro Demokratický blok, ČSSD (a vlastně i piráty) by tak vývoj ve sněmovně měl být varováním. Návěštím toho, co se může dít v dalších letech v exekutivní politice. A otázka pro ně zní: Opravdu chtějí nedat Babišovi jinou možnost? Opravdu si nad tím vším chtějí jen umýt ruce?