Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Bez vícezdrojového financování se péče o památkové objekty neobejde

Plánování a obnova historických památek stejně jako následná péče o jejich stav vyžaduje v mnoha městech a obcích mimořádné časové, personální i finanční náklady.

Jaký recept zvolila Chrudim, která vloni získala Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón spojenou s právem užívat titul Historické město roku 2013, jsme se zeptali místostarosty Mgr. Jana Čechlovského.

1) Chrudim získala v roce 2013 Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Co toto ocenění městu v obecné rovině přineslo?

Viděl bych to ve dvou rovinách. Jednak to byl pocit skutečné odměny a svým způsobem zadostiučinění všem, kteří se přes dvacet podíleli na opravách památek a zvelebování historického centra. A potom to určitě přineslo pozornost a zvýšený zájem o město ze všech stran – odborné veřejnosti, návštěvníků a vlastně i samotných obyvatel města. O ocenění jsme dlouhodobě usilovali a jsme pyšní na to, že jsme ho získali a zařadili se tím do dobré společnosti krásných historických měst.

2) Jako vítěz soutěže jste si z klání kromě putovní plastiky odnesli také prémii ve výši 1 mil. Kč. Na co konkrétně město tyto peníze použilo?

Prémii jsme okamžitě využili na statické zajištění a opravu nejstarší části hradebního opevnění historického města, ke které jsme se chystali řadu let. Dá se tedy říci, že odměna nám přišla velmi vhod a byla utracena tím nejlepším možným způsobem.

3) Jak velký objem finančních prostředků má Chrudim v rozpočtu na letošní rok vyhrazen na péči o místní památky? A jsou tyto peníze dostatečné pro zajištění všech plánovaných akcí?

V letošním roce počítáme s částkou okolo deseti milionů korun. Zdánlivě to vypadá jako veliká suma, ale jak všichni víme, finančních prostředků nejen na obnovu památek není nikdy dost. Nejvýznamnější investicí v této oblasti bude bezesporu dokončení oprav hradeb, další akce už budou spíše drobné.

4) Program regenerace MPZ, která byla v Chrudimi vyhlášena v roce 1990, je koncipován s výhledem do roku 2023. Jaké významné realizace máte v těchto letech naplánovány?

Jednoznačnou prioritou je určitě dokončení podoby Resselova, Školního a Tyršova náměstí, v této chvíli vedeme debatu o koncepci, prioritách a jednotlivých krocích. Jedná se o obrovský veřejný prostor v historickém centru, který si zaslouží kvalitní a hezké řešení. Stejně tak se vracíme k debatě o budoucí podobě areálu za historickou budovou Muzea, který nyní slouží letnímu kinu. Tady chceme diskutovat o tom, zda může celý areál mít více funkcí. Velkou výzvou je řešení parkování pro historické centrum – je zřejmé, že bez parkovacího domu to dlouhodobě nepůjde.  A konečně, pořád ještě zbývá rekonstruovat několik objektů v historickém centru. To vše je výhled rozhodně více než na osm let …

5) Podle jakého klíče vlastně probíhá výběr památek, které si podle mínění města zaslouží opravy? Existuje v tomto směru nějaký rozdíl mezi těmi, které jsou v majetku města, a těmi v soukromých rukou?

Máme databázi památek vyžadujících rekonstrukci nebo opravy i strategii, jak postupně pokračovat. Přitom postupujeme podle více kritérií – finančních možností, stavu památek, potřebnosti jejich oprava významu, a podobně. Snažíme se přitom nedělat rozdíl v tom, kdo je vlastníkem samotné památky …

6) Jak funguje mechanismus rozdělování finanční pomoci soukromým subjektům nebo církvím, které žádají město o příspěvek na rekonstrukce památek v jejich vlastnictví?

Je to opět o finančních možnostech. Každoročně se snažíme alespoň částečně přispívat soukromým vlastníkům i církvím. Příspěvky přitom míří na větší i menší projekty – na jedné straně například na již zmiňované rekonstrukce hradeb, opravy krovů a střech, výměny oken či fasády, na straně druhé třeba na restaurování soch nebo portálů.

7) Jaké další fondy či zdroje (kromě Programu regenerace MPR a MPZ) Chrudim využívá k financování péče o památky? Jak velké objemy financí se Vám daří touto cestou ročně čerpat?

Snažili jsme se a snažíme maximálně využívat dotačních titulů, a to evropských, státních, krajských i dalších. Touto cestou se nám podařilo získat na rekonstrukci památek i veřejných prostor v historickém centru desítky milionů korun. Investovali jsme přitom do rekonstrukcí náměstí a ulic, hradeb, parků i některých objektů. V památkové zóně je to hodně vidět a určitě nám to pomohlo i k loňskému ocenění. A všichni, kteří se na tom podíleli, za sebou nechali kus velmi dobré práce …

2.6. 2015
Zdroj: Moderní obec