Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Buďme konzervativní

K českému předvolebnímu folkloru již tradičně patří ústavní inženýrství. Strany a hnutí se předhánějí v návrzích, které politické instituce zreformovat nebo rovnou zrušit. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce mimo jiné zrušit Senát, snížit počet členů Poslanecké sněmovny, zrušit obecní zastupitelstva a zavést přímou volbu (a také přímé sesazení) starostů a primátorů. Vzápětí však tyto návrhy označuje za svou „osobní představu“, nikoli program svého hnutí.

Zrušit Senát chtěl již kdekdo a hlavním argumentem bývá nízká volební účast u senátních voleb. Z toho čiší jakýsi všeobecný stranický populismus, podle něhož by měli volit pokud možno všichni. Význam Senátu ale přece nespočívá v tom, kolik lidí se účastní voleb senátorů. Co získáme tím, že se senátoři, jak teď mnozí navrhují, nebudou voliti dvoukolovou, ale jednokolovou většinovou volbou, k níž přijde více lidí?

Zatímco zrušení či reforma Senátu se odůvodňují jeho malou popularitou, reformu obecné samosprávy vysvětluje Andrej Babiš pravým opakem. Starostové jsou podle výzkumů nejdůvěryhodnějšími politiky, takže jim uvolníme ruce zrušením zastupitelstev a dodáme další kredit přímou volbou. Jsem jediný, komu se to zdá absurdní?

V míře populismu Andreji Babišovi zdatně sekunduje strana Zelení, která pro změnu prosazuje aktivní volební právo od 16 let. To je věk, kdy většina českých dětí začíná studovat na střední škole. Argumentuje se tu rychlejším dospíváním a za vzor se dává Rakousko, které jako jediná evropská země dala šestnáctiletým před deseti lety volební právo v celostátních volbách. Ve skutečnosti ale dnešní děti sociálně (ne biologicky) dospívají mnohem později než kdykoliv v minulosti, protože znakem dospělosti je především přijetí odpovědnosti za svůj život, tedy schopnost uživit sebe a svou rodinu. A to mnozí dnešní mladí nedokážou ani ve třiceti.

Dnešní ústavní inženýrství je projevem bezradnosti české politické třídy. V situaci, kdy jsme nezažili žádnou ústavní krizi a politické instituce pracují standardním způsobem, se politici trumfují v tom, kdo zaběhnutý systém radikálněji nabourá. My zrušíme Senát! – A my ještě zrušíme půlku Poslanecké sněmovny! – Ale my navíc zrušíme půlku ministerstev! – My vám dáme možnost vykopnout starostu! – A my necháme volit i vás, milé děti! Co tu ale nakonec zbude? Stát, v němž si i puberťáci budou moci zvolit svého generálního ředitele?

Ruce pryč od Senátu, Poslanecké sněmovny i starostů, páni politici! Podívejte se, co jste natropili přímou volbou prezidenta. Věnujte svou energii raději České poště nebo Českým drahám.