Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Budou volby. A bude jich 6250

Jasnou zprávu o celé zemi komunální volby nepřinesou. Leda o ochotě občanů angažovat se

Každé volby nám umožňují nahlédnout do společnosti, přičemž pečlivý pozorovatel odhalí řadu menších i větších tektonických pohybů, změn nálad, energie, aktivismu i naštvanosti. Volby tak nejenom upouští ventil natlakovaného hrnce, nejenom legitimizují nové vládnoucí, ale vysílají i důležité signály o stavu společnosti. Nejinak je tomu i s volbami komunálními, které již klepou na dveře.

Údaje o kandidujících subjektech a jednotlivých kandidátech zveřejněné na serveru Volby.cz jsou zajímavé. Všechny tradiční strany postavily méně kandidátů než před čtyřmi lety, nejvýraznější pokles je u ODS – i přes krizi, kterou strana prochází, a pokles počtu kandidátů o třetinu jich ale postavila více než ANO, TOP 09 či Starostové a nezávislí. I bez kvót dále celkově vzrostl podíl žen na kandidátkách – ten roste od roku 1990 neustále.

Dále pokračuje i nárůst celkového počtu kandidátů a listin – celkově jde o více než dvě stě tisíc občanů. Nenaplnily se tak obavy z nezájmu způsobeného kriminalizací komunálních politiků. Nicméně zdá se, že nárůst počtu kandidátů a listin jde spíše na vrub větších obcí a měst.

Zajímavou zprávou o vůli malých obcí k samostatné existenci je také fakt, že v pouhých dvanácti se volby v řádném termínu neuskuteční, protože nebyl dostatečný počet kandidátů. Zkušenosti z minulých let pak praví, že ve velké většině z nich v náhradním termínu volby proběhnou. Téměř stoprocentní volební „obsazenost“ i nejmenších obcí s několika málo desítkami obyvatel také vysílá všem racionalistickým a efektivitu výkonu veřejné správy prosazujícím politikům a úředníkům silný vzkaz, že jejich občané o vlastní samosprávu stojí, že jsou ochotni se angažovat i za cenu osobních obětí (jinak totiž nelze starostování či „zastupitelování“ v těchto malých obcích nazvat).

Prvorepublikový zdravý rozum

Ve velké spoustě menších obcí opět kandiduje stejný počet občanů, jako je obsazovaných mandátů. Přesto občany těchto obcí volební zákon nesmyslně nutí volby konat. V tomto případě by byla namístě prvorepubliková inspirace, kdy zákon stanovil, že byla-li pro volby navržena pouze jedna kandidátní listina, případně právě tolik kandidátů, kolik bylo mandátů v zastupitelstvu, prohlásila volební komise kandidáty za zvolené bez lidového hlasování. Zdravý rozum zde vítězil nad formalismem.

Údaje z některých obcí o vysokém počtu kandidujících subjektů jsou naopak alarmující a můžeme je považovat za zoufalý hlas vyzývající zastupitele ke změně volebního systému. V Loučné nad Desnou a v Sobotíně se o jedenáct zastupitelských mandátů utká osm stran a hnutí, ve Vernířovicích (tam, kde odstartovaly neblahé velkolosinské čarodějnické procesy) a v Lesnici se o sedm míst utká šest plně obsazených kandidátek. Ve výčtu podobných absurdit bychom mohli pokračovat. Co je příčinou a produktem tohoto stavu?

Příčinou je samotný volební systém, který upřednostní slabého kandidáta v čele slabé listiny před násobně silnějším kandidátem listiny úspěšnější. A teoreticky by mohlo jít o stejného člověka – zatímco na osmém místě kandidátky SNK Za obec krásnější, která získá čtyři mandáty, by třemi sty hlasy neuspěl a do zastupitelstva se nedostal, v čele kandidátky SNK Za obec čistější, která získá jeden mandát, do zastupitelstva ten stejný člověk pronikne třeba jen se stovkou hlasů. Nedivme se potom, že se kandidující scéna rozdrobila a leckde se stále drobí.

Důsledkem pak může být situace, kdy pro sestavení většiny v patnáctičlenném zastupitelstvu je zapotřebí víc subjektů, než je obsazovaných míst v pětičlenné radě. Že jde o nešťastnou situaci, která omezuje střídání u moci – tzv. alternaci -, což jde proti základní myšlence demokratických voleb, je zřejmé.

Systém zralý na reformu

Už tyto předběžné údaje potvrzují to, co většina českých odborníků na komunální volby tvrdí dlouhou dobu – náš volební systém je zralý na reformu. V jejím rámci by mělo proběhnout odlišení velkých měst a malých obcí – v Evropě je neobvyklé, že se stejným způsobem volí pětičlenné zastupitelstvo padesátičlenné obce i sedmdesátičlenné zastupitelstvo milionového hlavního města. Stejně tak by měl volební systém fungovat pochopitelně, jak ten dnešní rozhodně nefunguje.

Co však od komunálních voleb nesmíme čekat, je zpráva o míře celostátní obliby jednotlivých parlamentních stran. Komunální volby nejsou jedny, je jich více než 6250, tedy tolik, kolik je samosprávných obcí. Celkové výsledky tak jsou souhrnem individuálních obecních příběhů, které spolu většinou vůbec nesouvisí. Souhrnně se dozvíme maximálně to, jak roste či klesá ochota občanů spojovat se s konkrétní politickou značkou. A už vůbec si nenechejme pro interpretaci výsledků podzimních voleb vnutit optiku velkých měst. Jednak je to svět sám pro sebe, jednak ale i ona mají své individuální politické historie, které se ve výsledcích projeví. Kuberovy Teplice píší totiž jiný příběh než Onderkovo Brno.