Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Česká antiuprchlická hysterie za 100 mega

Od Evropské komise dostalo Česko ultimátum. Buď do měsíce začne přijímat uprchlíky podle migračních kvót, nebo bude soud. A pak patrně vysoká pokuta. Neoficiálně se hovoří v přepočtu o stamilionech korun. Chyby jsou samozřejmě na obou stranách, ale nade vším ční otázka: opravdu nám to stojí za to?

Česko dosud přijalo 12 (slovy dvanáct) lidí. Stačilo by přitom nabídnout pár dalších míst a byl by pokoj, žádné soudy, žádné pokuty. V září program končí, takže "nehrozilo", že bychom museli vyčerpat celou kvótu 2600 míst. Migrační euromechanismus by se nažral a Česka by neubylo. V rámci kvót se nepřerozdělují ekonomičtí migranti, jak se u nás tvrdí, ale uprchlíci ze zemí, kde zuří válka a represe: Syřané, Afghánci a Eritrejci. Ty si můžeme proklepnout, jak chceme, takže i bezpečnostní riziko je menší než malé.

Jenže vláda se rozhodla tlouci hlavou do zdi. "Už nikoho!" volá ministr vnitra Milan Chovanec s winchestrovkou v obýváku. "Ani jednoho uprchlíka, ani dočasně," tlačí se na místo velitele protiuprchlické guerilly Andrej Babiš. Ostatní až na výjimky přizvukují. Důvod antikvótní rebelie je přitom jediný: blížící se volby. Souhrou nejrůznějších vlivů, z nichž jeden se jmenuje Miloš Zeman, jsme si pořídili antimigrační hysterii a politici jí nyní musí vyjít vstříc. Důkazem, že jde jen o předvolební populismus, je postoj Slovenska: Robert Fico žádným fanouškem migrace není, jenže nemá před volbami, takže se postavil ke kvótám racionálně. Nějaká ta místa pro nebožáky čekající v Řecku a Itálii nabízí a má svatý klid. My naproti tomu budeme raději platit jako mourovatí…

Česko se snaží svůj antiuprchlický postoj racionalizovat, jenže moc se to nedaří. Říká se například, že "kvóty nefungují". Plánovalo se přesídlení 120 tisíc uprchlíků, státy dosud přebraly 24 tisíc. Skutečně žádný zázrak. Jenže na druhou stranu: systém se v poslední době rozjel, Lotyšsko vyčerpalo celou kvótu, Španělsko ze 60 procent. Celkově bude EU zhruba na třetině plánovaného počtu, což zas takový propadák není. Leckterá česká partaj by asi řekla, že když se jí podaří prosadit 30 procent volebních slibů, je to docela úspěch.

Je pravda, že se Evropská komise zachovala nemoudře. Tlačit silou záležitost, která budí ve střední Evropě identitární paniku, nebylo rozumné. Brusel nahrál tuzemským odpůrcům integrace. Ale nad zdejší politickou umanutostí, která nás bude stát miliony, jež by se mohly využít na něco smysluplného, zůstává rozum stát ještě víc.