Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Chceme dobré lékaře, nebo vlak zdarma?

Lékaři jsou staří a bude jich málo. Problém se stárnoucími lékaři a stárnoucí populací, která bude o to víc lékařské péče potřebovat, není nový. Už v dubnu 2016 Sdružení ambulantních specialistů upozornilo, že je v jejich oboru skoro 40 procent důchodců a v dohlednu není nikdo, kdo by je nahradil. Loňský průzkum Svazu měst a obcí mezi 615 obcemi zase ukázal, že třetině z nich chybí lékař už nyní a dalším 16 procentům obcí bude kvůli odchodu do důchodu chybět záhy. Nedostatek doktorů pociťují i jednotlivé nemocnice − výsledkem jsou mnohdy delší čekací lhůty na některé neakutní zákroky. Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2020 více než 60 let 31 procentům lékařů, a 18 procentům bude dokonce nad 65 let.

Řešit situaci chtěla už minulá vláda Bohuslava Sobotky. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček mimo jiné navrhl, aby mladí lékaři povinně zůstali po atestaci v českém zdravotnictví ještě pět let. Jinak by museli vracet peníze, kterými stát dotoval jejich předešlou šestiletou praxi v nemocnicích, což podle tehdejších propočtů činilo zhruba milion korun. Nutno dodat, že návrh neprošel.

Další návrh předložila společně ministerstva zdravotnictví a školství, která chtěla navýšit kapacity lékařských fakult o 25 procent. Tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová se na to chystala vyčlenit z dotačních programů zhruba miliardu už na školní rok 2017/2018. Onen pětadvacetiprocentní nárůst měl vykrýt očekávaný nedostatek lékařů v následujících letech. Ani k tomu nakonec nedošlo.

Nyní se v podstatně omezenějším měřítku snaží o zlepšení situace ve zdravotnictví vláda Andreje Babiše v demisi. Ministerstvo školství a zdravotnictví plánují tzv. akční plán, díky němuž by měl počet mediků stoupnout o deset až patnáct procent a školy by na ně měly dostat přes půl miliardy za rok. Což možná nezní tak ambiciózně jako dva roky starý plán, ale je to lepší než nic.

Problém je, že stejně jako stárnou lékaři, stárnou i jejich učitelé. Jestliže bude záhy třetina doktorů v důchodovém věku, o docentech a profesorech to platí již nyní: podle údajů lékařských fakult je 55 procentům docentů a 77 procentům profesorů přes 60 let. Mladí lékaři se do učení moc nehrnou − jestliže platy ve zdravotnictví označují za nedostatečné, potom ve školství jsou ještě zhruba o třetinu nižší. Ani předpokládané zvýšení státních výdajů státu pro lékařské fakulty nedokáže tento rozdíl vyrovnat. Varování představitelů lékařských fakult je nutné brát vážně − pokud nebudou učitelé, nemůže existovat kvalitní vzdělání, které je v Česku stále jedno z nejlepších v regionu. A nekvalitní lékaře žádné zdravotnictví nepotřebuje.

Zdravotnictví se pomalu dostává do fáze, kdy stravuje samo sebe. Správný lékař by se měl vzdělávat celý život a pokud možno také předávat svoje zkušenosti dál. Namísto toho se často věnuje byrokracii, na vzdělávání nemá čas ani chuť a jediné, čím může pomoci, je neodejít do důchodu.

Zdravotnictví je často popisováno jako černá díra − bez ohledu na to, kolik prostředků dostane, vždycky je to málo. Zdravotnictví je ale také věc, kterou potřebujeme všichni. Víc než třeba jízdu vlakem či autobusem se slevou, kterou chce stát dotovat ročně skoro šesti miliardami. Tedy desetinásobkem toho, co hodlá přidat na rozšíření příští generace lékařů.