Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Chlívek: Andrej proti všem

Členové hnutí ANO se radují, jak vyhráli krajské volby. Jsou dlouhodobě nejoblíbenější strana, vyhráli druhé volby za sebou a chystají se zvítězit i v třetím klání – v tom, které rozhodne o osobě předsedy vlády.

Ta radost by jim mohla pěkně zhořknout v ústech.

První varování přinesly první krajské koalice, kde se domluvily ostatní strany bez vítěze. Druhým varováním bylo druhé kolo senátních voleb, kde 14 postupů proměnilo ANO jen ve tři mandáty. Tady se nesmluvili žádné „staré struktury“, ale proti „anonistům“se spojili přímo voliči.

Třetí ranou byl úspěch lidovců i Starostů a nezávislých – respektive jejich společný úspěch a potvrzení jejich dlouhotrvajících námluv.

Strana Andreje Babiše se tak třikrát za sebou ocitla sama v koutě. A reálně jí hrozí, že se v něm octne i po příštích parlamentních volbách.

K získání podílu na moci není ani tak důležité vyhrát (ostatně minulé sněmovní volby nevyhrál), ale být schopen se domluvit s konkurencí, s níž bude nutné spolupracovat. A být pro ně přijatelný a vypočitatelný partner.

Pan Babiš může klidně příští podzim vyhrát volby, přesto zůstat v opozici: jak se to stalo Vladimíru Mečiarovi, Robertu Ficovi nebo Jiřímu Paroubkovi.

Dost možná mu paradoxně brání byzny- sové instinkty. Ty má sice výjimečné, ale stejně tak je považován za jednoho z největších žraloků. Jeho vliv v agrobyznysu byl ještě před vstupem do politiky takový, že i ti, kteří měli sto důvodů si na něj stěžovat, povětšinou odmítali nahlas mluvit.

Být predátor v byznysu často funguje: „malí“se nikdy nedomluví na společné obraně, trh je příliš roztříštěný a čím jste větší, tím jste silnější.

Jenže politická soutěž je úplně jiná: trh je omezený a nekonečný mocenský apetit může být kontraproduktivní.

Řečeno bez servítků: pokud vás kolegové v politickém byznysu mají za nebezpečného muže, který chce všechny okolo zavřít, moc velkých dohod s nimi neuděláte.

Být predátor v byznysu často funguje: „malí“se nikdy nedomluví na společné obraně, trh je příliš roztříštěný a čím jste větší, tím jste silnější. Jenže politická soutěž je úplně jiná: trh je omezený a nekonečný mocenský apetit může být kontraproduktivní.

Že ANO zdaleka nemusí mít takovouto pověst, dokazují její úspěšní komunální politici. Tam, kde se opírá o rozumné technokraty, tam s nimi konkurence spolupracuje ochotně a bez problémů. Dokonce i ta, do které by to nikdo neřekl, třeba Kalouskova TOP 09. Brněnský primátor Vokřál předsedá koalici s lidovci, TOP 09, zelenými a Žít Brno, tedy stranami, z nichž většina Babiše jaksi z definice nemusí. Podobně bude vypadat koalice v Jihomoravském, Středočeském či Jihočeském kraji, s největší pravděpodobností bude ANO u vlády i v Karlovarském a dost možná i v Ústeckém kraji.

Jestli se chce Andrej Babiš stát premiérem, musí buď získat většinu hlasů, nebo přestat děsit své partnery.

To první můžeme takřka vyloučit, nestane-li se nějaká osudová katastrofa. To druhé je těžké, protože na rétorice „všetci kradnú“postavil v politice svůj byznys model. Ale přesto se o to musí pokoušet, chce-li v budoucnu „řídit stát efektivně“. Třetí možnost totiž jaksi není na skladu.