Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Chlívek: Kokety a klevety

Klidné léto začíná být malinko neklidné, a to jen a výhradně proto, že po jeho konci bude následovat hodně horký předvolební měsíc.

V podstatě všechny strany jsou ve stejném klinči: aby ukázaly svou originalitu a vyhraněnost, musejí se vůči konkurenci vymezovat – někdy i slovy „s tímhle nikdy“. Zároveň vědí, že pokud chtějí provádět svou politiku, a tedy vládnout, musejí se nejméně s jedním, ale dost možná že se dvěma či třemi partnery nakonec domluvit – a pak jim slova „s tímhle nikdy“budou drhnout na patře i v krku. A z druhé strany dostanete pořádný mediální kartáč, pokud se vůči někomu dostatečně ostře nevymezíte, jako místopředseda strany a vlády Richard Brabec, když reportérům HN řekl: „U Okamurovy strany jsou věci, na kterých bychom se asi shodli. Třeba v ekonomické rovině.“Zároveň ale zdůraznil, že požadavky strany na referendum o vystoupení z Evropské unie považuje za nepřijatelné. „Jsou věci, kde se shodneme. Ale pak je hranice, za kterou pan Okamura jde, my tam však rozhodně jít nechceme.“

Takže mluvit, nebo raději nemluvit?

Nejhůře je v pasti vlastních slov chycená ODS: ta vylučuje spolupráci s komunisty, sociálními demokraty i okamurovci a její předseda Petr Fiala si „nedovede představit“spolupráci s ANO Andreje Babiše. Všechno to lze pochopit – až na to, že pokud ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 nezíská většinu, odsoudila se ódéeska už předem k opoziční roli. Vzhledem k preferencím zmíněné trojice (která dohromady nemá ani tolik co sám Babiš) bude ODS asi muset po volbách slevit. Půjde o zcela logický a pragmatický krok, protože smyslem každé politické strany je vládnout a provádět politiku, jakou slíbila voličům, ale tento případný krok ponese část fanoušků krajně nelibě – zvlášť pokud by se ODS domluvila s arcinepřítelem Babišem.

Na opačném pólu stojí Miroslav Kalousek a jeho TOP 09, která připouští spolupráci s ČSSD, ODS, KDU/ČSL – což je ale formace, která podle modelů jednak nemá ve sněmovně většinu, jednak se do ní nikomu jinému než Kalouskovi nechce. Moc dobře totiž vědí, že takový čtyřhlavý slepenec by se neshodl na ničem, a zejména by nejspíše vedl k předčasným volbám a skutečně drtivému nástupu Andreje Babiše.

Zpátky na začátek, k problematickému výroku pana Brabce. V rovině pouhých slov nejde o nic nového, o koalici s Úsvitem Tomia Okamury mluvil Andrej Babiš už při skládání vlády před čtyřmi lety, kdy naznačoval, že by se s Okamurou dohodl raději než s lidovci.

Platí však jedna prostá poučka: koalice se skládají po volbách. Netušíme, kolik poslanců kdo budemít, dokonce ani kolik partají ve sněmu zasedne.

A jisté je pak jediné: o tom, zda a s kým půjde případně hnutí ANO do koalice, rozhodne jen jeden člověk. A ačkoli jeho příjmení také začíná na písmenko B., opravdu se nejmenuje Richard Brabec.