Autor Chlívku napsal v létě 2013, tedy ještě před minulými volbami, komentář Čeká nás osm až dvanáct těžkých let, v němž z hodnotových, demografických a politologických příčin předjímal ústup liberálů v Česku a nástup neliberálních a frustrovaných sil.
V kostce a ve velkém zjednodušení řečeno: ukazuje se, že Česko není tak liberální a pravicové, jak si po revoluci myslelo, ale naopak rovnostářské a etatistické. Za druhé vymírá generace, která pamatuje první republiku, naopak největší voličkou účast projevují lidé, kteří celý život prožili v reálném socialismu a jsou jím logicky zásadně poznamenaní. A za třetí: v Česku při žádném střídání vlád nedošlo k tomu, aby se k moci dostali „poražení a frustrovaní“. Jednou jejich čas musel přijít.
Text tehdy vypadal depresivně – ale skutečnost zatím vypadá ještě krušnější než ona prognóza. Mimo jiné proto, že autor se soustředil jen na svoji otčinu a nevnímal vývoj v okolních zemích. Nastávající volby situaci nejspíše jen potvrdí.
Zatím to vypadá na tři naprosto šokující výsledky, které by po volbách 2013 nikdo nepředpokládal. Za prvé: zdá se, že opět vstoupí do parlamentu nová strana, ne-li několik nových stran. Ale to vlastně není tak překvapivé.
Vpravdě šokující je dle Chlívku jiný aspekt: předpokládaný výsledek stran, které jsou v názorové a politické opozici vůči současné vládě, tedy zejména ODS a TOP 09. Odhadovaný výsledek občanských demokratů je jen o několik procentních bodů lepší než před čtyřmi lety, kdy utrpěli největší debakl ve svých dějinách. A topce hrozí úplný propadák: její výsledek bude po čtyřech letech v opozici vůči levicově populistické vládě horší, ne-li poloviční než výsledek minulý (pokud se tedy vůbec do českého sněmu dostane).
Medaile se zatím chystají pro ANO, KSČM a ČSSD. Tedy dvě levicové a jedno středové uskupení. Všechny tři jsou navíc konzervativní – nikoli tedy že by se odvolávaly na Boha a vlast, ale spíše se v mnohém nepřímo odvolávají na „staré dobré časy“před rokem 1989.
Chlívek však chce ukázat ještě jiný, a ještě více přehlížený rozměr: podle odhadů zatím vycházejí medailová umístění pro tři strany: ANO, KSČM, ČSSD. Tedy dvě levicové a jedno středové uskupení. Všechny tři jsou navíc „konzervativní“– nikoli tedy že by se odvolávaly na Boha a vlast, ale spíše se v mnohém nepřímo odvolávají na „staré dobré časy“před rokem 1989. Žádná z nich nenavrhuje žádné liberální reformy, žádná z nich v podstatě nenavrhuje žádné reformy, všechny tři se spíše snaží udržovat status quo: žádná spoluúčast a takřka žádné soukromé peníze ve zdravotnictví, žádná spoluúčast a takřka žádné soukromé peníze ve školství, takřka žádné soukromé peníze v penzích… Naopak se svorně a nerozborně vyjadřují negativně o církevních restitucích, těžařích uhlí či lithia, lidech prchajících z válkou postižených míst et cetera, et cetera.
V tomto úhlu pohledu je až neuvěřitelné vědomí, že jsme tu v letech 1992–1997 a 2006–2013 měli premiéry z ODS a že tu polovinu toho času vládla pravice a střed.
14.10. 2017