Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Chrudimská radnice vyzývá: nekrmte nutrie

Novou atrakcí se v mnoha městech staly nutrie říční, sympaticky vyhlížející hlodavci původem z Jižní Ameriky. Lidé si je navykli na březích řek a rybníčků nejen pozorovat, ale také dokrmovat. Nejinak je tomu také v Chrudimi, kde se nutrie usadily na Chrudimce v centru města.

„Nutrie svým vzezřením snadno získaly přízeň lidí, do budoucna je to ale potenciálně velký problém. Nutrie se rychle množí a v hojném počtu již dokáží způsobit velké škody na březích. Další kapitolou jsou také nemoci, které mohou šířit,“ říká místostarosta Aleš Nunvář.

Jako invazivní a tedy nepůvodní druh, který byl do našich končin dovezen za účelem farmového chovu na maso a kožešinu, nemají nutrie v české přírodě přirozeného predátora. To přispívá k jejich rychlému množení; rozmnožují se totiž několikrát do roka, a to při průměrném počtu pěti až šesti mláďat.

V případě nekontrolovaného množení může dojít až k narušení ekologické rovnováhy a k vytlačení domácích druhů volně žijících živočichů. K přemnožení nutrií přispívají i mírné zimy a také dostatek potravy.

„Podle dostupných informací již v dohledné době vznikne legislativní řešení tohoto problému, vlastní kroky, například vyhláškou, tedy zatím nepřipravujeme. Rádi bychom však už nyní občany poprosili, aby nutrie nekrmili,“ dodává místostarosta Nunvář. Město zároveň zadalo průzkum výskytu a četnosti nutrií na území města, který bude probíhat po celou první polovinu letošního roku a který bude podkladem pro další rozhodnutí v budoucnu.

Nutrie škodí zejména vyhrabáváním nor s dlouhými chodbami, kvůli kterým dochází k výraznému narušení stability břehů. Poškozují kořenový systém břehových porostů a tím velké riziko sesuvu břehů ještě urychlují, hrozí i pády stromů.

Tito velcí hlodavci mohou rovněž šířit nemoci nebezpečné člověku, jako je salmonela, leptospiróza, také známá jako krysí horečka, nebo tularemie. „Platí proto, že by se lidé měli vyvarovat přímému kontaktu s těmito zvířaty,“ říká Kateřina Mrózková, vedoucí oddělení přírodního prostředí Odboru životního prostředí Městského úřadu Chrudim. „Zapomínat bychom neměli také třeba na psy, kteří se od nutrií mohou rovněž nakazit,“ dodává Mrózková. Po krmení nutrií často zůstává na březích mnoho zbytků potravy, kterou nepohrdne ani potkan, oblíbenou kratochvílí tedy mohou lidé podpořit i šíření rovněž velmi nebezpečných potkanů. Kromě toho jsou nutrie náchylné i k cizopasníkům; dobře známí kvůli divokým prasatům jsou třeba svalovci.