Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Chystá se vláda s rudonahnědlým podstavcem

Každým momentem je pravděpodobnější, že vláda Andreje Babiše získá důvěru už na první pokus. A že těmi, kdo umožní její vznik, budou komunisté a SDP Tomia Okamury. Z čeho tak lze soudit? Inu z toho, že když něco vypadá jako koalice, hlasuje to jako koalice, tak to také pravděpodobně bude koalice. Ve sněmovně funguje hlasovací stroj ANO−SPD−KSČM. Od "prkotin" jako zasedací pořádek až po volbu místopředsedů sněmovny a šéfů klíčových sněmovních výborů. Příkop mezi trojblokem Babiš−Okamura−Filip a partajemi, které lze bez uzardění nazvat prozápadními a demokratickými, se prohlubuje každým hlasováním.

Zatím nejsilnější indicií je to, že Babiš umožnil, aby se šéfem bezpečnostního výboru sněmovny stal okamurista Koten, šiřitel zvěstí konspiračních webů a člen facebookové skupiny vášnivě se tulící k Putinovu Rusku. Kotenovy výmluvy, že ho do skupiny "někdo vložil", jsou zhruba na úrovni chlapečka přistiženého s prakem v ruce, který tvrdí, že to okno rozbili kamarádi, kteří už utekli. Ustanovit takového týpka předsedou bezpečnostního výboru, to už musí mít člověk buď hodně velký smysl pro černý humor, nebo moc a moc chtít vyjít vstříc jeho šéfovi. Schválně: Šel by Andrej Babiš do téhle obskurní akce, po níž není nesnadné zapochybovat o jeho loajalitě k EU a NATO, kdyby nevětřil dohodu s Okamurou o toleranci vlády? Asi těžko.

Směřování k finální dohodě s okamuristy a komunisty naznačuje i Babišova nominace na ministra vnitra. Lubomír Metnar byl ještě v létě v protiamerickém a protiunijním spolku BOS. Skoro to vypadá, jako by si ministra vnitra vybíral spíš Tomio Okamura či Vojtěch Filip. Také Metnar tvrdí, že už v proruském spolku není, že odešel, když se partička začala radikalizovat, a že "vystupovat z EU a NATO je nesmysl". Jenže je to důvěryhodné? Možná o trochu víc než Kotenovy uličnické výmluvy, ale opravdu jen o trochu. Otázka je stejná jako v případě Kotena: Proč by Babiš riskoval takovou nominací rozruch, kdyby de facto nesestavoval tichou koalici s Okamurou a Filipem? Ano, možná se chtěl zavděčit Miloši Zemanovi, ale to by vlastně vyšlo nastejno, elektorát současného prezidenta je prakticky totožný s voliči komunistů a okamuristů (a částečně ANO).

Ale ať už důvody byly jakékoli: je prakticky nemyslitelné, aby po těchto personálních tazích podpořila Babišovu vládu některá z nepopiratelně demokratických a prozápadních stran. Příkop je už tak hluboký, že ho v podstatě zasypat nelze. Babiš může kalkulovat jen s tím, že ho podpoří Filip s Okamurou. Není vyloučené, že tu budeme mít už za pár týdnů vládu s rudonahnědlým podstavcem.

V takovém případě se samozřejmě bude demokratickým stranám vyčítat, že selhaly. Že měly raději jít s Babišem, a protože to neudělaly, tak ho vlastně do spolupráce s komunisty a okamuristy nahnaly. Něco na tom samozřejmě bude. A určitě to bude tvrdit sám Babiš. Tak jako "nechtěl" do politiky, tak jako "nechtěl" stavět Čapí hnízdo, teď "nechce" do holportu s komunisty a okamuristy. Ale "musí", chudák. Jenže není to náhodou tak, že každý je zodpovědný za to, co dělá, především sám? A neměl by každý, kdo tvrdí, že je prozápadní, mít nějaké mantinely, za které už zkrátka jít nemůže?

Ale to jsou v případě pragmatického a flexibilního Andreje Babiše asi zbytečné moralistní úvahy. V každém případě jsme dospěli do bodu, ze kterého už lze spatřit jeho vládu s podporou KSČM a SPD. A zároveň do bodu, odkud je slušný výhled na následující čtyři roky, v nichž jakékoli mantinely mohou přestat existovat.