Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Co chce Babiš? Dřívější volby?

Koaliční rada má dnes řešit vyostřený svár mezi ministry financí a zdravotnictví. Na to, aby zklidnil situaci, by premiér Sobotka potřeboval vědět, o co opravdu Andreji Babišovi jde.

Dějiny polistopadového vládnutí jsou mimo jiné také dějinami koaličních zrad, švindlů, triků, zákeřností, klamů, úskoků a proradností. Ale aby jeden ministr podával na druhého trestní oznámení, tedy evidentně se snažil kolegu z vládní zasedačky dostat do tepláků, to jsme tu snad ještě neměli. Nebo aby se ministři navzájem posílali do blázince a do protialkoholní léčebny. To zrovna kdovíjak nepřipomíná onen slibovaný dělný tým, který po půlročním záběhu konečně začne opravovat zemi rozvrácenou korupčním matrixem.

Otevřená válka Andreje Babiše, ministra financí a předsedy ANO, se socialistickým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem se posunula do fáze, na níž už premiér nemůže jen tak zavírat oči. Nejde totiž o jednorázovou roztržku – vzájemné půtky o průhlednost a financování zdravotnického resortu spolu vedou od samotného vzniku vlády. Kdyby česká ústava a volební systém nezplodily tak slabého ministerského předsedu, který je v reálu pouhým zajatcem koaličních dohod, měl by Bohuslav Sobotka správně za trestuhodnou neloajalitu vyhodit z vlády oba.

Takto se dnes sejde koaliční rada a pokusí se o nemožné: spory urovnat, aniž některý z mužů musí přes palubu. Naděje na to, že se to alespoň kosmeticky podaří, je různá podle toho, o co v celém sporu doopravdy jde. A to zejména Andreji Babišovi, který v něm od začátku vystupuje v roli predátora. Vysvětlení se nabízí nejméně pět, od skutečné starosti o průhledné zdravotnictví až po salámovou metodu, jak dospět k předčasným volbám.

Pohled do černé díry

„Mým hlavním zájmem je, aby se tu nerozkrádaly veřejné finance,“ říká na svém blogu sám Babiš. A nebuďme a priori nedůvěřiví, že se ministr financí opravdu nesnaží dělat to, co má v popisu práce. Nad skutečnými toky zhruba čtvrt bilionu korun v českém zdravotnictví se už zhrozil kdekdo a Babiš v roli šéfa státní kasy teď do systému nepochybně vidí velmi dobře. Pohled do černé díry ho možná opravdu upřímně vyděsil, a proto impulzivně střílí po Němečkovi či šéfovi VZP Zdeňku Kabátkovi, u nichž má pocit, že nebijí na poplach stejně silně jako on.

Ostatně k úsporám na poli zdravotnictví může mít Babiš i pragmatičtější důvody. Jedním z nich by mohla být snaha ucpat alespoň nějaké díry, když už to vypadá, že s úsporami v jeho vlastním resortu to nebude tak snadné, jak si myslel. ANO před volbami slibovalo, že zatočí s daňovými úniky za stovky miliard, ale zatím je vše spíše ve stadiu podnětných seminářů než v praxi finančních úřadů. Přitom virtuální miliardy navíc už stát rozdává – na platech, porodném, daňových slevách, levnějších lécích i sunaru. A Babiš má od Sobotky nůž na krku: pokud neušetří ministr financí, budou se muset zvednout daně, čemuž ANO slíbilo stůj co stůj zabránit.

Jiné pragmatické vysvětlení sporu s Němečkem nabízí nový obor podnikání Andreje Babiše – zdravotnictví. Prostřednictvím fondu Hartenberg Holding nakoupil řadu klinik zabývajících se reprodukční medicínou, plastickou chirurgií či léčbou obezity. A nemusí být člověk přímo paranoidní, aby si dokázal představit, že podnikateli v tomto oboru může jít o to, změnit toky peněz ve zdravotnictví, případně dostat celý resort pod vlastní kontrolu.

Snaha odstranit Svatopluka Němečka z vlády může mít ostatně i vedlejší důvod. Pozice ministra dopravy za ANO Antonína Prachaře se totiž zjevně stává neudržitelnou, další výměna v čele Českých drah jen potvrdila jeho chaotické řízení. Ani Helena Válková stále nemá své jisté; zejména se čeká, zda ji nespláchne její bitva se státními zástupci. A pokud by se měli poroučet jeden či dva ministři z ANO, bylo by politicky a marketingově mnohem výhodnější zabalit to do širší obměny celé vlády, která by se dotkla všech koaličních stran.

Taková obměna by navíc mohla přerůst v rotaci resortů, kterou Babiš už dlouho opatrně naznačuje. O zdravotnictví stálo ANO od začátku, ale u premiéra narazilo. Pro ČSSD jako levicovou stranu je sice politicky stále výhodné spravovat sféry zdraví, sociálních věcí a školství, ale Sobotku by mohla nalomit hrůzná vidina, že stejným způsobem bude jinak Babiš atakovat šéfa bílého resortu po celé volební období.

Kdy je výhodné říci „dost“

Asi posledním možným motivem Babišovy války s Němečkem může být ještě mnohem hlubší politický záměr – stupňováním nervozity v koalici vyvolat předčasné parlamentní volby. Spekuluje se o tom stále, že se majitel Agrofertu nikdy nesmíří s rolí druhého muže. A také že si nenechá utéct příležitost, která se už třeba nemusí opakovat.

Doba na to se jeví jako nadějná, ANO jede na vítězné vlně, vyhrálo evropské i komunální volby a v průzkumech preferencí trhá rekordy. Nemá zatím žádné skandály, nestačilo ani nic moc pokazit. Navíc to není strana udržovacího typu, potřebuje nové palivo, nové vzrušení. Cesta k vyvolání předčasných voleb není sice jednoduchá, ale možná by napříč spektrem podporu našla. A Babiš by svým voličům určitě dokázal vysvětlit, že se stranami, které tu zavedly kmotrovské manýry, prostě vládnout nejde. Spolu s tím by si řekl o tak silný mandát, že by se všeho starého balastu už konečně mohl zbavit.

Který z motivů skutečně stojí za hlasitou válkou dvou ministrů, naznačí možná už dnes výsledek schůzky koaličních špiček.