Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Dědek za časů Babiše

Majitel Jablotronu by mohl představovat novou podobu angažmá úspěšného byznysmena v politice: energii prostou bezskrupulóznosti a megalomanie.

Do politiky bych jít nemohl, rychleji mluvím, než myslím, říkal před dvěma lety v rozhovoru pro časopis Ekonom byznysmen Dalibor Dědek. A vida. Už je tam. Ve volbách do sněmovny bude majitel firmy Jablotron kandidovat za hnutí Starostové a nezávislí a pokusí se přitáhnout k formaci další výrazné tváře. Jaké jsou jeho šance a jakou stopu může v české politice zanechat?

K odpovědi na první otázku je nutno přistupovat střízlivě. Dědek je nesporně zajímavá osobnost, která Starostům pomůže. Na Liberecku a Jablonecku ho zná každý, v regionu má − s nadsázkou řečeno − pozici lokálního svatého, podobně jako například na uherskohradišťsku Ivo Valenta, ovšem s tím podstatným rozdílem, že o Dědkovi si nikdo nemyslí, že by byl šíbr. Jeho podnikatelský příběh je podle dostupných informací až neuvěřitelně čistý, pro což mohou být různá vysvětlení, ale nejpravděpodobnější bude to nejjednodušší − že je to prostě pravda. Jméno Dalibor Dědek může do jisté míry fungovat i za hranicemi regionu. Když před dvěma lety hledal časopis Ekonom nového Baťu, u čtenářů Dědek s přehledem zvítězil, řada lidí ho zná jako sponzora vědy nebo si ho pamatuje jako nositele medaile Za zásluhy, kterou dostal od Miloše Zemana. Ale přece jen: bude to − takto narychlo − k výraznému politickému úspěchu stačit? K lehké skepsi svádí vzpomínka na rozjezd projektu Andreje Babiše. Když Babiš založil ANO 2011, na první pokus se svými kandidáty do Senátu naprosto vyhořel a trvalo mu dva roky, než se za využití obrovských finančních prostředků a gejzírů osobní energie stal celostátním fenoménem. Babiš byl přitom v době, kdy vstupoval do politiky, třetím nejbohatším Čechem. Dědek, který je s pěti miliardami majetku na konci první padesátky, by musel stihnout něco podobného za dva měsíce. Je to krajně obtížná mise, takže pokud volební lídr Starostů a nezávislých Jan Farský tvrdí, že nyní "je dosažení 10 procent ve volbách povinností", lze o tom vyjádřit značné pochybnosti.

Přesto může Dalibor Dědek přinést do české politiky mnoho zajímavého. Především je jeho rozhodnutí špatnou zprávou pro Andreje Babiše. Dědek ho původně podporoval, ovšem postupně se od něj odvrátil. Nabourává tak Babišovu konstrukci, že v současné politice jde primárně o střet jednoho schopného manažera s neschopnými politiky, kteří "nikdy pořádně nepracovali, nikdy nic neřídili". Dědek se coby schopný byznysmen a manažer spojil s formací, která sice není úplně tradiční, ale rozhodně neříká, že není politická, a dokonce jde ostře proti Babišovi (lídr STAN Jan Farský v aktuálním rozhovoru pro Respekt otevřeně říká, že Babiš představuje riziko pro českou demokracii). Díky Dědkovi je zřetelné, že si ne každý úspěšný byznysmen musí myslet, že "stát lze řídit jako firmu". Veřejnost, která nereaguje na kritiku Babišových daňových a dotačních praktik z úst "tradičních politiků", může Dědkovi popřát sluchu. "Jedna z věcí, které mi na Babišovi vadí, je jeho žebříček hodnot. Pro pana Babiše, co není nezákonné, to je v pořádku. Mám pocit, že postrádá nadstavbu, jíž jsou etické hodnoty," řekl Dědek letos na jaře pro E15. Když tohle říká byznysmen, který si nezadal s komunistickým režimem, vybudoval firmu na zelené louce a není navázaný na státní či evropské dotace, takže pokud by si už člověk musel vybrat, asi by řekl, že by bylo lepší řídit stát jako firmu Dědkovu než Babišovu, může mít předseda ANO značný komunikační problém.

Obecně vzato by Dalibor Dědek mohl představovat nový směr angažmá byznysmenů v politice. Zatím jsme v Česku sledovali nejrůznější úkazy: od vysloveně toxických, což byl případ megalomanského Víta Bárty, který sliboval zatočit s korupcí, přičemž mu ve skutečnosti šlo jen o moc. Přes úkazy rozpačité, což je případ majitele královédvorské Juty Jiřího Hlavatého, který byl v roce 2014 zvolen do Senátu a od té doby o něm prakticky nebylo slyšet. Až po úkaz nejvýraznější − Andreje Babiše, který má zatím fenomenální úspěch u voličů, ale názory na jeho pojetí politiky jsou mírně řečeno rozporuplné. Dalibor Dědek by mohl představovat k tomu všemu dobrou alternativu: energii prostou bezskrupulóznosti a megalomanie. Záruka, zda bude fungovat v politice podle podobných zásad jako při budování vlastního byznysu, tady samozřejmě není, moc může nakonec semlít každého. Ale šanci si Dalibor Dědek nesporně zaslouží.