Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Humorné historky z Babišova nástupu

Prověříme, osekáme, splníme všechno všem. Tak nám koukejte dát důvěru, nebo to bude lítat bez ní!

Nástup vlády Andreje Babiše přináší řadu humorných okamžiků. V součtu sice odkazují k ne zcela legrační pointě, ale o tom až nakonec. Nejprve zábava.

Zatím suverénně vede ministryně obrany Karla Šlechtová, která prohlásila, že prověří výběrová řízení, jež jsou "těsně před podpisem". Zábavné je to především proto, že předchůdcem Šlechtové byl její spoluhnutník Martin Stropnický.

Buď si toho Šlechtová nevšimla a dál snaživě drtí marketingovou linku "musíme utnout hlavu zkorumpované hydře", nebo se v ANO něco děje a pak se Stropnický má opravdu na co těšit. Každý nový režim potřebuje vnitřní nepřátele, aby mohl dokazovat svou vitalitu a měl na koho svádět eventuální neúspěchy. Znáte to − leckdo může být "odhalen" jako škůdce a tradá.

ANO je postaveno na marketingu permanentní "protikorupční revoluce" a není důvod, proč by i tato revoluce neměla začít požírat své děti. A kdo bude požrán? Inu, napoví nám obecné pravidlo, že snaživější zpravidla přetlačí v souboji o přízeň lídra ty méně snaživé.

Humorný moment nástupu vlády představuje též angažmá bývalého šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce coby politického náměstka ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Vtip je zde hned dvojí. Zaprvé Babiš léta dštil síru na politické náměstky coby symbol prohnilého systému tradičních partají. Náměstek má makat, ne dělat politiku!

A bác − hned jak se dostane k moci, už jeho lidé objevují, k čemu jsou dobří experti, kteří chápou, jak politika funguje, rozumí vyjednávání a procedurám. Druhá rovina vtipu spočívá v tom, že Tejc poté, co opustil potápějící se bárku ČSSD, zakotvil zrovna u Babiše. To je panečku přitažlivost!

Když člověk nadaný jistou mírou sarkasmu sleduje dění v rozkývané ČSSD, neubrání se myšlence, zda není jen otázkou času, kdy na palubu k Babišovi postupně přeskáče celá oranžová posádka, kromě současného vedení. Hop! a socdem bude v holdingu.

Dalším zábavným aspektem je Babi­šova snaha domoci se vyslovení důvěry slibem, že jeho vláda bude plnit i programy jiných stran. Babiš slibuje, že bude snižovat daně, postará se o potřebné, zvýší platy a důchody. Dárky zleva, dárky zprava. Hotový Ježíšek. Až se vkrádá vzpomínka na jednu z předvolebních debat, kdy Babiš vyjel na Tomia Okamuru: "S váma se nejde bavit, vy těm lidem slíbíte úplně cokoli". A Okamura s úsměvem opáčil: "No to vy ale taky!" Měl pravdu, předseda. Už z definice platí, že vyslovit důvěru lze jen někomu, komu lze věřit, že to, co říká, myslí vážně a že je to také splnitelné. Po všech Babišových dosavadních "pragmatickych" otočkách lze důvodně pochybovat o obojím. Takže se není co divit, že se partaje s výjimkou komunistů, kteří při příslibu podílu na moci slintají jako Pavlovův pes, netváří na vyslovení důvěry Babišovi kdovíjak nadšeně.

Zvláště když jedním dechem říká, že to v Česku konečně pofrčí, ať už důvěru získá, nebo ne.

Tím se dostáváme k drsnějšímu ANO-humoru. Sem patří plány na osekání meziresortního připomínkového řízení při přijímání zákonů (šéf to ohlídá sám) na omezení proslovů ve sněmovně (opoziční blábolení zdržuje od makání), jakož i zrušení "nepotřebného" ministerstva pro lidská práva. Seká se, ruší se, zefektivňuje se až na dřeň.

Trochu to připomíná scénu nástupu majora Halušky na Zelenou Horu ze Švandrlíkova románu Černí baroni: "Čo je to toto?" zeptal se Haluška. "Kašna," dostalo se mu odpovědi. "Na čo vojákovi kášňa?! Vzíť krompáč a kášně rozbourovat!" Je to jízda. Až se jeden bojí, co přijde v nynějším tažení za efektivitou rozbourovat dál…

Pointa toho všeho vtipná není. Skrze zmíněné historky spatřujeme nástup vlády hnutí, které se tváří, že není ani napravo, ani nalevo, ale "pro všechny lidi" (srovnej "vláda všeho lidu"). Sledujeme nástup vlády hnutí, které si nedělá kdovíjakou hlavu s dosavadními zvyklostmi fungování zastupitelské demokracie a kde už se současně pod fasádou společného "makání" objevují náznaky palácových bojů o vliv.

Leckomu to asi něco připomíná. Podobnost může být samozřejmě čistě náhodná.

Ale ve střední Evropě lépe počítat se vším, abychom se eventuálně mohli dát příjemně překvapit, že ano…