Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Jak zpackaná akce změnila Česko

V historii už to tak bývá: Ve vzduchu visí zásadní změna a čeká se jen na událost, která ji spustí. Odborně se takové události říká trigger. Spouštěč. S odstupem můžeme říci, že takovým triggerem, který odstartoval zásadní změnu poměrů v Česku, byla policejní razie na Úřadu vlády, od které uplynulo přesně pět let. Bezprecedentní policejní akce měla sice naprosto minimální výsledky, ale její důsledky byly fatální. 

Pokud bychom hodnotili jen trestněprávní rovinu, byl by to propadák. Z původní konstrukce olomouckých státních zástupců, kteří tvrdili, že odhalili rozsáhlý komplot, mafiánsko-klientelistickou síť zasahující nejvyšší patra české politiky, nezbylo prakticky nic. Větev, která pracovala s podezřením z ovlivňování veřejných zakázek a vysávání veřejných rozpočtů, zmizela. Nikdo nebyl ani obžalován. Kauza "uplácení poslanců trafikami" vyšuměla také. Stát se dokonce musel omluvit a vyplatit trojici exposlanců skoro dva miliony korun odškodného za nezákonnou vazbu. K cíli se klopotně blíží jen větev, ve které jde o zneužití vojenské rozvědky tehdejší milenkou, nyní manželkou expremiéra Nečase Janou Nagyovou. Celkově po pěti letech nemáme jediný pravomocný rozsudek, což je příšerné vysvědčení jak pro olomoucké státní zástupce, tak i pro hlavu tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu, který razii prováděl. 

Ovšem politické důsledky akce, to je jiná káva. Bez nadsázky se dá říci, že razie na Úřadu vlády spustila revoluci. Nejenže způsobila pád Nečasova kabinetu (zcela správně, už jen zneužívání rozvědky bylo na okamžitou demisi premiéra), ale především odstartovala success story Andreje Babiše. Do momentu, kdy policejní komando rozrazilo dveře Strakovy akademie, byl jeho narativ o zkorumpované hydře dusící Česko spíše zábavným koloritem politiky. Preference Babišova hnutí stoupaly jen pomalu.  Akce dua Ištvan − Šlachta mu ale dodala forsáž, která ho nakonec vynesla k naprosto nečekanému úspěchu v předčasných volbách. A dál už příběh známe.

Aby nedošlo k omylu – tím nemá být naznačeno, že státní zástupci a policisté jednali v Babišově zájmu, to ani náhodou – jednali zcela autonomně. Je ale faktem, že bez jejich akce by politické poměry v Česku dnes zřejmě vypadaly jinak. A Babiš mimoděčný přínos k vlastnímu vzestupu dokázal ocenit – Šlachta po odchodu od policie pracuje v jím fakticky řízené finanční správě.

Nastartováním Babišovy politické kariéry se ale politické důsledky policejní razie nevyčerpávají. Akce nepřímo umožnila i mocenský vzestup prezidenta Miloše Zemana. Pád vlády mu dal příležitost k první fázi jeho „ústavní kreativity“, kdy si navzdory sněmovně pořídil vlastní, de facto prezidentskou vládu, která vládla půl roku do předčasných voleb. Nastartoval tak proces, kdy si prezident ukusuje z mocenského koláče víc, než mu přísluší, a který pokračuje dodnes. Policejní razie tak byla momentem, který otevřel možnost k pokusu o nenápadnou proměnu českého politického systému v systém „kryptoprezidentský“, tedy systém, kde prezident nemá zásadní formální pravomoce, ale naprosto zásadní vliv.

Česko bylo před pěti lety zralé na změnu. Klientelistický systém byl realitou, politické strany byly stále méně nositelkami idejí a stále více vehikly na prosazování nejrůznějších byznysových zájmů. Veřejnost byla nespokojená, ke zlomu by zřejmě došlo tak jako tak. Ale bez razie na Úřadu vlády by se přece jen historie ubírala trochu jinými, méně divokými stezkami. A možná by se dnes premiér i prezident České republiky jmenovali jinak. Lze formulovat teorii, že onen trigger, spouštěč, není vždy jen pouhý spouštěč – jeho charakter do značné míry předznamenává charakter toho, co se bude dít.