Chytil jsem včera v médiích článek o jednom třebíčském sporu, jehož podstata spočívá v tom, že nějaký třebíčský novinář po zkušenostech s poškozováním svého domu na tento (v roce 2007) namontoval kameru, díky které policie chytila vandaly, z nichž se ale jeden poté obrátil na náš Úřad na ochranu osobních údajů, který dal vandalovi za pravdu a novináři za poškozování práva na soukromí ničitele dal ještě pokutu.
Co k tomu říci … svět se zbláznil a my s ním.
Tím spor ovšem neskončil. Novinář s verdiktem nesouhlasil a kauza se nakonec dostala k Nejvyššímu správnímu soudu, který se kvůli tomu teď radí se soudem evropským, protože je nutno prozkoumat soulad činů se směrnicí EU o ochraně osobních údajů.
Těžko předvídat, kdy a jak to dopadne, protože selský rozum není v souladu ani s naší legislativou, natožpak evropskou. Snad by ale nemuselo být nakonec tak zle, protože existuje výjimka ze směrnice, která se vztahuje na zpracování osobních dat z důvodu oprávněného zájmu, kdy ochrana soukromí nemá přednost. Bude to tedy dále posuzovat soud, ale já v tom oprávněný vyšší zájem vidím.
Nebo to snad bude další případ, kdy budou nad všemi vyhrávat ničemové?
12.7. 2014