Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Lži, iluze a lithium ve sněmovně

Hysterie spojená se zásobami lithia pod Krušnými horami dostoupila vrcholu ve sněmovně. Čím dál soudržnější neformální koalice ANO, komunistů a národovců opakuje dokola tvrzení o ukradeném bohatství, zbytková vládní sestava kontruje, že kritizované memorandum zásadní změnu nepřineslo, a když, tak jen pozitivní, a zkouší protivníky utahat. Třeba opakováním definice výrazu memorandum.

Opravdu hroší kůži museli nastavit hlavně bojovníci v dresu (formálně stále) vládního ANO. Přehlížet klíčovou roli ministerstva životního prostředí, které už téměř čtyři roky řídí Richard Brabec, místopředseda ANO a od vypuzení Andreje Babiše z ministerstva financí i první místopředseda vlády, totiž vůbec není snadné. A stejně tak je náročné věřit pohádce o úředníkovi, který omylem za ministra elektronicky podepíše špatnou verzi dokumentu. Není těžké uhodnout, co by s Brabcem, bývalým šéfem Lovochemie, jednoho ze základních kamenů Agrofertu, Babiš udělal, kdyby lejstro s opačným než zamýšleným vyzněním podepsal během let v chemičce. Že by debata ve sněmovně k něčemu vedla, to v předvolebním týdnu nehrozí. Snad jediné, v čem nachází společnou řeč ANO, ČSSD i komunisté, je chuť zapojit stát přímo do těžby. U levice to překvapivé není, ta krajní se zjevně nesmířila s koncem dominance státního sektoru v ekonomice a i ta demokratická má před volbami pravidelně spády pustit se do podnikání, aby na to po sečtení hlasů ráda zapomněla. Že by ale chtělo uvrtat státní podnik do nevyzkoušené těžby s velmi nejistým ekonomickým výsledkem i "propodnikatelské" ANO, to za pozornost stojí.

Otázka je, proč v řetězci nepokračovat výš. Zvlášť, když si všichni uvědomují, že samotná těžba prvku tak rozptýleného, jako je tomu v krušnohorských podmínkách, nevynese zdaleka tolik jako jeho další zpracování. A proč zůstat u produkce lithiového karbonátu, proč nepostavit rovnou gigatovárnu na baterie? Vzhledem k hladu automobilek po bateriích je přece odbyt zaručen.

Ovšem ještě vyšší marži shrábnou automobilky, aspoň ty úspěšné. Je tedy nutné, v souladu s náhle módní logikou, založit si i automobilku, samozřejmě lepší, než jakou buduje kapitalista Musk. Co by se jen mohlo pokazit?

Tady by ale ANO přece jen mohlo u KSČM narazit. Československá státostrana, z níž KSČM stále v mnohém vychází a jejíž politiku si čím dál větší počet dnešních komunistů dovolí obhajovat, automobilky nebudovala, jen znárodňovala. Jedinou výjimku, velkou fabriku u Bratislavy budovanou desítky let za miliardy odčerpané funkčním továrnám, komunisté vlastně nikdy nerozběhli a do kupy ji dali až kapitalisté.