Podnikatelé vidí v elektronické evidenci tržeb další zátěž své práce. Ministr financí je naopak přesvědčen, že to pomůže proti daňovým únikům.
ANO
Debata kolem elektronické evidence tržeb je často odváděna od podstaty věci, tedy od otázky, proč se takové opatření vlastně zavádí. Systém má především nastavit férové prostředí na trhu, kde někteří obchodníci daně platí, jiní daňovou povinnost obcházejí. Poctiví podnikatelé tak nemohou těm nepoctivým konkurovat. Proto zavedení elektronické evidence tržeb podporují i podnikatelské svazy.
Půjde totiž o účinný nástroj k potlačení šedé ekonomiky. Od systému samozřejmě čekáme i efektivnější výběr daní, jde tedy o další nástroj ke snížení schodku státního rozpočtu bez nutnosti zvyšovat jakékoli daňové sazby.
Zásadní je také zopakovat, že elektronická evidence tržeb není úplně stejný nástroj jako klasické registrační pokladny, které fungují například na Slovensku a v České republice se plánovalo jejich zavedení před 10 lety.
Navrhovaný systém, který vyžaduje pouze připojení k internetu a jednoduchý software, přinese jen minimální administrativní zátěž a minimální náklady jak ze strany státu, tak ze strany daňových subjektů (které si náklady navíc budou moci odečíst z daní).
Samotné odeslání datové zprávy o tržbě a tisk účtenky budou stejně „složité“, jako je dnes například platba běžnou platební kartou, kde se rovněž musí karta nejdříve spojit s bankou a teprve poté se z terminálu vytiskne potvrzení o platbě. To vše trvá mnohdy kratší dobu než placení v hotovosti.
On-line systém je navíc velmi jednoduchý a také bezpečný. Data jsou uložena pouze v systému finanční správy, nikoli v „pokladnách s fiskální pamětí“, není nutná ani žádná certifikace a žádné další náklady.
Argument, že by někoho mohlo placení vysokých daní zlikvidovat a poslat na úřad práce, považuji za absurdní. Pokud máme opravdu daně nastavené příliš vysoko, je nutné daně snížit. Proto také navrhujeme snížení daně z přidané hodnoty u restaurací z 21 % na 15 %.
Systém samozřejmě počítá i s technickými výpadky či s místy prodeje, kde není pokrytí internetem. Data se uloží a odešlou se jednoduše poté, co internet opět poběží, nebo z místa, které je internetem pokryté. Stejně jako ladíme zákon, je jasné, že budeme ladit i provoz systému EET. Proto budeme nástroj spouštět postupně.
V další fázi budeme systém zavádět do maloobchodu. Jiné sektory, kde se přijímají hotovostní platby, budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Už dnes víme, a také jsem to několikrát opakoval, že na drobné řemeslníky, kteří pracují především v terénu, se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude.
Podle našich zjištění platí restaurace, hostince a bary, tedy stravovací zařízení, na daních zhruba 1,6 miliardy korun za rok, výnos by měl ale činit přibližně 11 miliard. Každá miliarda navíc do rozpočtu je úspěch, hodnotu spravedlivého a rovného podnikatelského prostředí ale snad ani nejde vyčíslit.
Vyčíslit nelze ani změnu chování na trhu, kde by mělo být normální vystavit účet a z každé transakce odvést daň státu. Jsem přesvědčený, že pro poctivé podnikatele, obchodníky a restauratéry to už dnes normální je.
Je ale stále hodně těch nepoctivých, kteří by o „konkurenční výhodu“ v podobě neplacení daní měli přijít.
Andrej Babiš, ministr financí a šéf ANO
NE
V dětství mi rodiče často vytýkali různé neplechy. Někdy jsem se vymlouval, že „Pepík přece taky…“, na což moji rodiče reagovali slovy: „… a když Pepík skočí z okna, tak skočíš i ty?“ Tehdy mě to rozčilovalo. Dnes uznávám, že to bylo správné a splnilo to svůj účel. V souvislosti se zákonem o elektronické evidenci tržeb (EET) mám pocit, že se ministerstvo financí vrátilo do dětství. Snaží se vší mocí EET prosadit a přitom se pořád vymlouvá na Chorvatsko. Ať namítáte cokoli, pořád slyšíte: V Chorvatsku to tak funguje…, Chorvaté s tím mají tu nejlepší zkušenost…, v Chorvatsku to skoro nic nestálo…, Chorvaté si na to krásně zvykli…, v Chorvatsku jim připojení vůbec nepadá… atd. atd.
Vypadá to skoro mile dětinsky. Jenže to má háček. Tyhle napohled dětinské argumenty používá Ministerstvo financí ČR, aby prosadilo zákon, který nepotřebuje, ale strašně moc jej chce. A to je na pováženou. Je zřejmé, že neustálé šermování Chorvatskem je jen zastírací manévr. Chorvatsko, kde to „prý moc dobře“ a „k všeobecné spokojenosti“ funguje, má jen odvést pozornost od faktu, že ministerstvo financí nedokáže rozumně argumentovat a neodpovídá konkrétně na konkrétní otázky. A přitom je to tak jednoduché:
stát má povinnost stíhat nepoctivé, aniž by tím zatížil ty poctivé. Ministerstvo financí má cíleně vyhledávat neplatiče, kontrolovat je a tvrdě trestat. Ministerstvo má už dnes dostatek informací o všech podnikatelích – daňová přiznání. Stát má dostatek prostředků pro výběr daní, jen je špatně využívá. Ministr Babiš potvrdil, že když chtějí, umí vybrat jen v Praze za měsíc o 300 milionů na daních více.
Daně se v České republice platí stejně dobře či špatně jako ve většině zemí EU, ba dokonce jsme spíše lepší průměr. Ztráty neplacením daní malých podnikatelů a živnostníků (a neplatičů je jen zlomek z celkového počtu podnikajících) jsou pro státní rozpočet zanedbatelné. Jít na ně zákonem o EET je jako jít s kanonem na komára.
Ministerstvo financí má k dispozici 15 000 úředníků finančních úřadů. Zubařů máme jen asi 7900, tak na tom ministerstvo financí není tak zle, ne? Je načase, aby ministerstvo odpovědělo – jasně a bez vytáček – na několik otázek: kolik kontrol realizují finanční úřady ročně? Kolik kontrol je cílených na možné delikventy a kolik jich probíhá, aby byla čárka (tj. opakované kontroly těch, kdo mají dlouhodobě vše v pořádku)? Co se změnilo v práci finančních úřadů, že dokázaly v lednu vybrat na daních o 300 milionů více? Jak chcete dosáhnout počtu 30 000 kontrol ročně, které plánujete po zavedení EET? Jak chce ministerstvo zvládnout náročnou a korupčně riskantní veřejnou zakázku na výběr dodavatele systému EET, když nedokázalo za rok zvládnout veřejnou zakázku na nákup 6000 počítačů (zdroj: A. Babiš, konference o EET, 3. 3. 2015)?
Ministr Babiš stále chce prosadit zákon o elektronické evidenci tržeb, přesto však zřetelně „couvá“ z původních pozic. Ještě před třemi týdny měl zákon zasáhnout plošně nejméně 600 000 malých podnikatelů a živnostníků, před dvěma týdny už byl omezen řadou výjimek a v tomto týdnu jsme už slyšeli, že se vlastně živnostníků netýká, a má „umravnit“ Vietnamce. Je namístě se ptát, proč MFČR prosazuje zákon o elektronické evidenci tržeb, když je zjevně zcela nepotřebný?
Asociace podnikatelů a manažerů je proti přijetí zákona o EET. Nepřesunujte povinnosti státu na podnikatele. Stát je tady pro nás, ne my pro něj.
Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů
23.3. 2015