Šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyhmátl, kde v Česku vždy spolehlivě najít většinu. S komunisty a okamurovci si notuje ohledně zdanění církevních náhrad.
Tak už je to tady. Po třech týdnech povolebního vyjednávání našel šéf hnutí ANO Andrej Babiš vděčné téma, z něhož může snadno vykřesat ve sněmovně i u veřejnosti většinovou podporu pro svůj budoucí menšinový kabinet: zdanění církevních restitucí.
Na co nestačily nápady se zákazem islámu, zavedením referenda, různými omezeními českých závazků vůči NATO nebo zpochybňováním členství v Evropské unii, to hravě obstarala tradiční česká nedůvěra a odpor k církvím. V případné podpoře vlády, která by si dala do štítu revizi nepopulární dohody o narovnání vztahů mezi státem a církvemi z časů premiéra Petra Nečase, zjevně nachází hnutí ANO společnou řeč jak s komunisty, tak s Okamurovou SPD. Dohromady to představuje většinu 115 hlasů.
A bohužel je dost pravděpodobné, že se k nim při hlasování o důvěře přidají i poslanci dalších stran. Zdanění finančních náhrad pro církve leží už dávno v žaludku některým sociálním nebo občanským demokratům.
Sázka na tradiční strašáky
Jak je Babišův tah s proticírkevním blokem vychytralý, tak byl i předvídatelný. Antiklerikalismus, stejně jako fobie vůči šlechtě nebo Němcům, platí v nemalé části české společnosti pořád za "dobré vychování", a to i navzdory polistopadovým změnám. Podobně lacino by se dala česká vláda kdykoliv sestavit třeba na většině volající po znovuzavedení trestu smrti. Nebo na adoraci Benešových dekretů.
Však i Babišovo hnutí, KSČM i okamurovci horovali pro zdanění církevních náhrad už v minulosti. Ministři za ANO hlasovali pro zdaňovací návrh už v Sobotkově vládě. Komunistům se nikdy nelíbila sama myšlenka, že by se církvím mělo něco vracet. A například dnešní první místopředseda SPD Radim Fiala byl v době schválení církevních restitucí ve sněmovně v roce 2012 jediným poslancem tehdy vládní ODS, který hlasoval proti.
Teď ale společný antirestituční jmenovatel pomůže šéfovi ANO spíš jen zamlžit ostudný fakt, že tu chystá pakt populistické středové strany s extrémní levicí a pravicí. Předseda menšinové vlády, vyšperkované několika "nestranickými" odborníky, bude moci navíc tvrdit, že nejde o žádnou koalici, ale jen o jednorázovou podporu programu nastupujícího kabinetu. A bude mít vlastně pravdu. Zvlášť pokud se k hlasům jedné vládní a dvou tolerujících partají přidají poslanci odjinud.
Vábnička na lidovce?
Babišovo proticírkevní paktování může mít ještě jedno vysvětlení. Zdanění církevních náhrad předložili Babišovi jako podmínku podpory jeho vládě komunisté. Souhlasem tak možná šéf ANO láká k vládní spolupráci lidovce. KDU-ČSL totiž v Sobotkově vládě účinně blokovala zdaňovací snahy ANO i části ČSSD − Babiš tedy nabízí Bělobrádkově straně ďábelské alibi pro opakování její užitečné mise.
A nejen to. I když by provládní blok ANO/SPD/KDU-ČSL představoval slušnou většinu 110 hlasů, reálně by fungoval jen tehdy, kdyby okamurovce nahradila ČSSD. Stačilo by Chovancovy sociální demokraty přemluvit k "záchraně demokracie" v zemi − a už by tu byla stará známá trojkoalice ANO s ČSSD a lidovci. Čímž by Babiš dosáhl všeho, co původně chtěl. Pevnou rukou by mohl řídit stabilní vládu s demokratickou fasádou.
Jenže takové setrvání ve Strakovce by lidovcům ani sociálním demokratům za hřích stát nemělo. Už proto, že hrozba zamýšleného zdanění církevních náhrad nemusí být vůbec tak horká, jak ji dnešní probabišovská trojka vykresluje.
Babiš tvrdí, že stanovení částky 59 miliard korun podle ceny půdy byl podvod. Komunisté zase sumu nepovažují za dotaci, ale za dar, který by se měl řádně danit. Jenže zákon vychází z platné dohody mezi státem a církvemi. Každou jeho změnu tak lze napadnout u Ústavního soudu, nejspíš i s vysokou šancí na úspěch.
Každopádně pro demokraty je důvodem k maximální obezřetnosti už pouhý fakt, že se Babiš nezdráhá probouzet kvůli sestavení vlády proticírkevní nálady. Zvedá téma, které rozděluje společnost a které nebylo vůbec předmětem volební kampaně. Které mu ale může spolehlivě zajistit přízeň většiny.
13.11. 2017