Jan Čechlovský
místostarosta města Chrudim

Odpadů přibývá, třídění je šancí pro budoucnost

Ve sběrových zvonech na papír se dnes mnohdy převáží hlavně vzduch.

S rostoucím množstvím komunálního odpadu stoupá důležitost jeho třídění. Důsledné třídění totiž představuje hlavní cestu, jak se do budoucna vyhnout dramatickému zvyšování plateb za jeho likvidaci. Navíc je třeba reagovat na skutečnost, že od roku 2024 nebude z legislativních důvodů odkládání odpadů na komunální skládky v dnešním režimu a skladbě prakticky možné.

S větším podílem vytříděného odpadu stoupá úloha sběrných dvorů. Proto ve městech, kde je dosud nemají, intenzivně připravují jejich zřízení. Příkladem může být Chrast, kde chce radnice již brzy vybudovat sběrný dvůr na městském pozemku mezi Reinitzovou ulicí a ulicí K Novému nádraží.

Vyhráno ale nemají ani v Chrudimi, kde už kapacita sběrného dvora u výpadovky na Slatiňany pomalu přestává stačit. Město proto připravilo projekt na jeho zásadní rozšíření.
STOVKY TUN NAVÍC

Roční kapacita chrudimského sběrného dvora teď činí takřka 540 tun tzv. povinných složek odpadu, zahrnujícího papír, sklo, plasty, kovy, nebezpečné odpady a biologicky rozložitelné odpady. Za rok po rekonstrukci by měl být sběrný dvůr schopen zpracovat dalších 750 tun těchto povinných složek. Celková kapacita sběrného dvora spolu s dalšími složkami však bude až dva tisíce tun.

„Primárně je cílem zlepšení služeb pro obyvatele města, zvýšení komfortu nakládání s odpady a omezení vzniku černých skládek,“ říká k rekonstrukci starosta Petr Řezníček.
„Nesmíme ale také zapomínat na Plán odpadového hospodářství ČR, na který navazuje plán kraje a města. Ty míří k podstatnému navýšení podílu znovu využitelného komunálního odpadu. Bez navýšení kapacity sběrného dvora by to nešlo,“ dodává.

POMŮŽE DOTACE

Plocha sběrného dvora po rekonstrukci bude mít díky rozšíření o dva sousedící pozemky rozlohu téměř 2600 metrů čtverečních. „Projekt počítá s výstavbou nových objektů a ploch a dalšími stavebními úpravami stávajících objektů. Dojde k demolici garáží, plechové boudy a unimo-buněk a k rozšíření asfaltové plochy dál podél trati za patrové garáže. Přibude také nová administrativní budova a přístřešek pro kontejnerová stání,“ přibližuje plány místostarosta Jan Čechlovský.

Pořízeny budou i různé nádoby a zařízení na ukládání odpadů, válcový drtič objemného odpadu, vysokozdvižný vozík a záchytná vana na nebezpečný odpad.

Nebezpečné složky budou ukládány do speciálních certifikovaných kontejnerů a nádob.
Díky rekonstrukci bude zajištěno následné využití pro 76 procent přijatých odpadů, podíl zpracovaného komunálního odpadu pak bude více než 90 procent.

Projekt se ucházel o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, té bylo vyhověno. Celkové náklady na rekonstrukci sběrného dvora činí 15,3 milionu korun, z toho dotace pokryje 85 procent způsobilých nákladů, tedy 10 763 000 korun. Zbytek bude město financovat ze svých zdrojů.

Nyní se připravuje výběrové řízení na zhotovitele, zahájení stavebních prací je předběžně stanoveno na červen 2018. Samotná možnost uložení a následné ekologické likvidace odpadu naráží u některých lidí na nepochopení ve chvíli, kdy kvůli tomu musejí sáhnout do vlastní peněženky.

„Přijel chlapík ve drahém autě a že nám tu složí pneumatiky. Když se dozvěděl, že za uložení jedné gumy je potřeba zaplatit třicet korun, tak si začal nahlas vyčítat, že prý měl ty gumy raději nechat někde v lese,“ kroutí hlavou nad nedávnou zkušeností jeden z pracovníků sběrného dvora. Podle něj ale nejsou podobné řeči ničím výjimečným.

PÁLENÍ BY PŘIŠLO DRAHO

Chrudimský místostarosta Roman Málek, který se zabýval i přípravou koncepce odpadového hospodářství v kraji, v souvislosti s rozšiřováním chrudimského sběrného dvora znovu připomíná, že zpracování směsných komunálních odpadů bylo nutné řešit s ohledem na blížící se rok 2024, takže do tohoto data by bylo dobré podíl neroztříděného odpadu minimalizovat. Případná likvidace směsného odpadu ve spalovnách by totiž podle Romana Málka nepředstavovala žádnou spásnou možnost. „Postavit vlastní spalovnu není jednoduchá, levná, ani rychlá záležitost, protože takový záměr by musel projít nejrůznějšími řízeními. A vozit odpad jinam, třeba do Prahy, Brna, Liberce nebo Plzně, což jsou v podstatě naše nejbližší spalovny? Ekonomika takového postupu by vycházela velmi nevýhodně a výrazně by se promítla do ceny, kterou by lidé v Chrudimi museli za svoz odpadu platit.“

Roman Málek zmiňuje i další problém: „S růstem výdajů domácností za nynějšího hospodářského oživení přibývá i nákupů, takže lidé si pořizují například nové televizory. Jenže s každou televizí si domů přivezou i jednu velkou papírovou krabici, jeden velký igelitový pytel a množství polystyrénu.

Což je docela neštěstí, protože když se bavíme o tom, kolik svážíme plastů nebo papíru ve sběrných nádobách, tak kvůli takovému materiálu převážíme z místa na místo hlavně vzduch. V modrém zvonu na papír se dnes typicky převáží zhruba 35 kilo suroviny, což je strašně málo. Jenže nedostatečně roztrhané krabice i při své nízké hmotnosti prostor sběrné nádoby velmi rychle zaplní. Proto by lidé měli věnovat vyhazování takového odpadu větší pozornost,“ doplnil Roman Málek.

OTAZNÍKY ZŮSTÁVAJÍ

Ať už se v budoucnu podíl neroztříděného odpadu podaří jakkoliv snížit, stále to ještě nemusí znamenat, že města a obce poté za uložení směsného odpadu na skládky výrazně ušetří. Ekonomika provozu a v podstatě stále stejné fixní náklady totiž mohou majitele a provozovatele skládek motivovat k tomu, aby pro zachování zisku prostě své výdaje rozpočítali do menšího množství přijaté hmoty. Efekt by pak byl do jisté míry podobný tomu, jaký nastal například u cen pitné vody, jež se v posledním čtvrtstoletí dramaticky zvýšily.

SKLÁDKA JIM NECHYBÍ

Svou skládku komunálního odpadu provozovalo od roku 1991 do roku 2009 i město Třemošnice, jež do lokality v Kubíkových Dubech za tu dobu uložilo zhruba 200 tisíc tun materiálu. To už ale skončilo, skládka byla rekultivována a město teď vyváží svůj odpad na skládku do Chvaletic.

Třemošnický místostarosta Stanislav Peca by se už k někdejšímu stavu nevracel. „Příjmy v řádech milionů korun sice šly do rozpočtu města, ale na provoz skládky byly také značné výdaje. Nehledě na to, že pro občany Třemošnice jsme ukládali odpad zadarmo. Takže, když se to všechno sečetlo, tak, jak se lidově říká, nula od nuly pošla. Na rovinu: Vzhledem k dnešním přísným předpisům, nesnadnému schvalovacímu procesu a trvalé hrozbě pokut jsme vlastně už rádi, že skládku nemáme,“ uzavřel místostarosta.

15.8. 2017
Zdroj: Týdeník Chrudimsko