Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Ohlédnutí za 2. jednáním Zastupitelstva města Chrudim

V pondělí 25. února se po několikerém odkladu konečně uskutečnilo zasedání Zastupitelstva města Chrudimě. Pro příště bych ocenil, kdyby byl oznámen pevný termín, který by se již neměnil. Zasedání jsou veřejná a není úplně jednoduché měnit plány, protože se termín opět změnil. Vedení města by mělo brát větší ohled na veřejnost, která by se zasedání ráda zúčastnila.

Na programu zasedání byly zejména provozní věci, jako například rozpočtové opatření (zvýšení výdajů pro rok 2019), směny pozemků, apod., na nichž se koalice víceméně shodla s opozicí. Vyskytly se ovšem i body, při jejichž projednávání koalice uplatnila svou soudržnost a opoziční zastupitele přehlasovala.

Právě tyto body byly ovšem nejzajímavější. Například bod 3 zasedání nesl vcelku nevinný název „Návrh odměn neuvolněných členů zastupitelstva“. Předkladatelé z České pirátské strany jej uvedli jakožto nápravu stavu, kdy zastupitelé brali za účast v komisích a výborech města vyšší odměny nežli jejich členové, kteří nebyli zastupiteli, a také tyto odměny mohli kumulovat. Nic proti, návrh vypadal vcelku rozumně, ale zvláštní bylo, že se tím zároveň o několik tisíc korun měsíčně zvýšily odměny obou neuvolněných místostarostů z České pirátské strany, tedy právě těch, kteří návrh předkládali. Zvyšovat si odměnu po necelých třech měsících ve funkci je dle mého mínění poněkud … nestandardní.

Dále byl v bodě 5 jednání volen zástupce města pro agendu Zdravých měst a také Místní agendu 21. Koalice do této funkce prosazovala pana starostu Pilného. Opozice navrhla, aby v ní zůstal předchozí pan starosta Řezníček. Ten k tomu vysvětlil, že si v Národní síti Zdravých měst ČR vydobyl slušné postavení místopředsedy, které mu umožňuje snadnější jednání s ministerstvem a přístup k dotacím. Koalice se však shodla na tom, že by v této funkci měl být starosta města. Uvidíme tedy, jak si pan starosta Pilný povede.

Na programu bylo také v bodě 8 odejmutí čestného občanství Josifu Vissarionoviči Stalinovi a Klementu Gottwaldovi. Zástupci Pirátské strany, kteří to navrhli, tím patrně chtěli využít symbolického data 25. února, 71. výročí bolševického puče v Československu. Naprostá většina zastupitelstva se jistě shodla na tom, že tito dva pánové zanechali v historii naší země i našeho města dosti negativní stopu, spočívající v nastolení totalitního režimu a hospodářské i morální devastaci našeho národa. Protestoval pouze zástupce Komunistické strany Čech a Moravy pan Moučka, když vysvětloval, že se jednalo o pokus o vytvoření spravedlivější společnosti, než jakou máme nyní. V tom se ovšem hluboce mýlil, neboť totalitní režimy představují značně nespravedlivé společenské uspořádání, v němž nemá jedinec prakticky žádná práva proti zvůli státní moci.

Rezervovaně se nicméně k návrhu postavili také zástupci občanských opozičních stran. Jak například vysvětlil historik a zastupitel za Občanskou demokratickou stranu Pavel Kobetič, udělení čestného občanství je projevem příslušného historického období a tím, že ho nyní odejmeme, se historie nezmění. Přečetl k tomu článek od Karla Steigerwalda, známého pravicového komentátora (dříve MF DNES, nyní Reflex), který se k podobným návrhům také staví rezervovaně a v minulosti již Chrudim pochválil za to, že podobné vyškrtávání ze seznamu čestných občanů odmítla. Zastupitel za ODS Jan Čechlovský dále upozornil, že návrh není úplně promyšlen, neboť sice odebírá čestné občanství Klementu Gottwaldovi, avšak jiným bolševikům, například Antonínu Zápotockému, je ponechává.

Na tuto námitku zástupci České pirátské strany, kteří návrh předkládali, reagovali poněkud nelogicky, že prý Stalin i Gottwald symbolizují zlo totalitního režimu, zatímco u ostatních bolševiků si nechtějí hrát na morální soudce. Tato námitka podle mě nesedí. Existují české obce, které mají stále čestným občanem Adolfa Hitlera i další nacisty. Mělo by nějaký smysl vyškrtnout ze seznamu čestných občanů jeho, zatímco ostatní nacisty (např. Henleina, aj.) ponechat? Antonín Zápotocký nebyl žádný svatoušek. Nejenže také symbolizuje komunistický totalitní režim (za jeho vlády stále docházelo k obludným politickým procesům a také byla dokončena kolektivizace i znárodňování), ale ještě je s ním spojena měnová reforma, která ožebračila celý náš národ. Pirátům ovšem Zápotocký z nějakého důvodu nevadí, bez věrohodného vysvětlení trvali na odebrání čestného občanství pouze Stalinovi a Gottwaldovi. Hlasování poté dopadlo podle očekávání – koalice přehlasovala opozici.

Diskuze k dalším bodům již byla celkem věcná. V závěrečné rozpravě se například rozebírala rekonstrukce mostů a lávek (zřejmě se poněkud protáhne, protože jsou v nich i inženýrské sítě, které patří jiným subjektům), parkování v blízkosti nádraží, apod.

Závěrem bych si ještě dovolil postřeh k připravenosti pana prvního místostarosty Lichtenberga. Zatímco pan starosta i místostarostové z řad České pirátské strany dokázali odpovídat na dotazy, které se týkaly jejich gesce, a bylo poznat, že se orientují, pan Lichtenberg působil dosti nepřipraveně. Jeho nejčastější odpověď byla, že odpoví do 30 dní písemně. Vzhledem k tomu, že se jedná o uvolněného místostarostu, tedy funkcionáře na plný úvazek, který je dle toho náležitě ohodnocen, očekával bych větší angažovanost. Ale třeba se to zlepší při příštích zasedáních zastupitelstva.

Jan Švadlenka, 26. února 2019