Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Přichází kryptoprezidentský systém

Miloš Zeman se stává nejdůležitějším hráčem české politiky. Použije ochočenou ČSSD k získání zásadního vlivu na vládu.

Prezidentské volby byly důležitější, než se leckomu zdá. Nerozhodly pouze o tom, že na Pražském hradě bude dalších až pět let sedět Miloš Zeman. Posunuly Česko k něčemu, co se dá nazvat "kryptoprezidentský systém". Tedy systém, kde prezident má formálně pouze omezené pravomoci, ale ve skutečnosti je klíčovým politickým hráčem.

Miloš Zeman několikrát otevřeně řekl, že poptává mocenské posílení své pozice. Například chce, aby prezident mohl navrhovat zákony. To na první pohled není nic proti ničemu.

Ale ve skutečnosti by to vedlo k tomu, že by si prezident formoval ve sněmovně vlastní hlasovací koalice, které by se opíraly o popularitu a legitimitu přímo zvolené hlavy státu. V druhé fázi by pak mohlo dojít ke vzniku prezidentského bloku. Ústavní princip, podle kterého je základem českého politického systému svobodná soutěž politických stran, by byl po takové změně formálně zachován, ale za nitky by reálně tahal prezident.

Kryptoprezidentský systém si však vystačí i se současným ústavním rámcem. Je to dobře vidět na tom, jak Miloš Zeman dokáže režírovat podobu budoucí vlády. Když se vedle prezidenta po volebním vítězství zjevil úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec, bylo jasné, že se schyluje k dokonání Zemanova projektu: menšinové vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.

Na první pohled to není nic, co by bylo Andreji Babišovi proti mysli. Vtip je ale v tom, že prezident může vše zaranžovat ve svůj prospěch. V rukou má všechny trumfy. Od Andreje Babiše už vůbec nic nepotřebuje. Babiš mu sice pomohl vyhrát volby, ale výraz "vděčnost" má Miloš Zeman pouze v pasivní slovní zásobě.

Může předsedu ANO držet pod krkem tak dlouho, až Babiš kývne na všechny Zemanovy podmínky. Výsledkem možná bude, že se Zeman stane něčím mezi koaličním partnerem a stínovým premiérem.

Čím může Zeman Babiše tlačit ke zdi? Třeba tím, že si už jednou, v roce 2013, pořídil vlastní "prezidentskou" vládu a neohlížel se ani na většinu ve sněmovně. A tím může Babiše vydírat i tentokrát.

Je sice pravda, že hypotetická Zemanova vláda by nezískala důvěru a následný třetí pokus o jmenování premiéra by připadl předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi z ANO, takže se může zdát, že Babiš by nakonec tahal za delší konec. Jenže to je jen zdání. V ústavě se sice píše, že premiéra ve třetím pokusu "jmenuje prezident na návrh předsedy poslanecké sněmovny". Vtip je ale v tom, že se nikde neříká, jak rychle to má učinit. Zeman je, jak sám prohlašuje, ústavní kreativec, a teoreticky by tak mohl oddalovat jmenování třetího premiéra donekonečna. Mezitím by vládla jeho "prezidentská" vláda se všemi benefity z toho pro prezidenta plynoucími.

Zní to sice fantasticky, ale pro Miloše Zemana není nic nemožné. Andrej Babiš to zajisté ví, a tak má dobrý důvod se s prezidentem nějak dohodnout. Možná tak bude muset spolknout i vicepremiérský post pro upřímně nenáviděného Milana Chovance, kterého Miloš Zeman nyní mocně postrkuje do čela ČSSD.

Drobná odbočka: Milan Chovanec je pozoruhodná osoba. Před časem se mu v ČSSD říkalo "zrádce zrádců". Po volbách v roce 2013 se zúčastnil proslulé schůzky v Lánech, kde pod vedením Miloše Zemana chystal vnitrostranický puč proti Bohuslavu Sobotkovi.

Když to nevyšlo, otočil a přiklonil se zpět k Sobotkovi, zajistil si post ministra vnitra a místopředsedy ČSSD, aby vytrval u moci až do volební katastrofy, kterou potom ovšem čile svalil na Sobotku, a přikvačil zpět k Zemanovi. Takže jak ho nyní charakterizovat? "Zradivší zrádce zrádců"?

Je to věru zamotané, v zásadě ale lze říci, že morálně politický profil Milana Chovance začíná tam, kde končí možnosti sémantiky.

Ale zpět: Miloš Zeman nepochybně udělá vše, aby získal skrze znovuovládnutí ČSSD maximální vliv na vládu, a je pravděpodobné, že v současné komplikované situaci uspěje. A možná nakonec dokáže pro sebe vyhandlovat i onu možnost navrhovat zákony, o které byla řeč na začátku.

Kryptoprezidentský systém je tu. A vlastně jde jen o to, jestli nakonec neodpadne i předpona krypto-.