Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Případ Novák

Martin Kupka je poslancem díky dostupným datům, náhodě a důslednosti jednoho voliče

Nejvyšší správní soud rozhodl po rozsáhlé kontrole hlasovacích lístků, že podle zákona byl poslancem zvolen Martin Kupka – nikoli původně vyhlášený kandidát ODS. Jak se na to přišlo?

Pan Tomáš Novák si na volebním webu Českého statistického úřadu prohlížel výsledky v okrsku, kde volil. U Martina Kupky nebyl započten žádný preferenční hlas, ačkoli mu ho dal. Šlo o obrovskou shodu náhod – kdyby byl pan Novák našel u tohoto kandidáta aspoň jeden preferenční hlas, mohl ho pokládat za ten svůj a nechat volby volbami.

Takto ale pojal podezření, že nejde o výjimečnou chybu. Jméno Martina Kupky, který kandidoval ve Středočeském kraji, bylo totiž vytištěno na rubové straně hlasovacího lístku a Tomáš Novák se rozhodl ověřit domněnku, že členové některých volebních komisí lístky vůbec neotáčejí. Pomocí veřejně dostupných volebních dat zjistil, že z celkem 2047 volebních okrsků v kraji jich 905 nenahlásilo ani jediný preferenční hlas z rubu kandidátky strany, kterou volil.

Soud později prokázal, že preferenční hlasy na rubu hlasovacího lístku skutečně ignorovalo 100 volebních okrsků z těch, které našel pan Novák. Po přepočítání vyšlo najevo, že občané ve skutečnosti zvolili poslancem kandidáta, který původně zůstal „pod čarou“.

Nesnadné otevírání dat

Někteří lidé na stránce www.volby.cz pravidelně zjišťují, jak dopadly volby tam, kde bydlí. Jiní berou lokální výsledek v úvahu při rozhodování, kde si koupí nebo pronajmou byt. Těmto uživatelům jsou na volebním webu určena rozklikávací data v „lidsky čitelném“formátu. Pan Novák si ale kvůli detailnímu zkoumání nejspíš stáhl z webu takzvaná otevřená data, která lze snadno počítačově zpracovat třeba v tabulkovém editoru (Opencalc, Excel apod.).

Otevřená volební data nejsou dostupná jen kvůli kontrole. Byla získána za nemalé prostředky státního rozpočtu, jsou přesnější než data z průzkumů, a tak by jejich případné utajování nejspíš vedlo k pokusům obstarat si je pokoutně. Po zveřejnění, které je ve srovnání s pořizovacími náklady prakticky zadarmo, může data využívat kdokoli. Včetně politických stran a hnutí, které se tak mohou cíleněji ucházet o voliče.

Kdo někdy hledal na počítači či v mobilu spojení autobusem nebo vlakem, zná využití jiných otevřených dat. Jejich „otevírání“nebylo vůbec jednoduché, neboť společnost pověřená vedením celostátního informačního systému o jízdních řádech je odmítala poskytovat, a blokovala tak nabízení nových služeb: propojení jízdního řádu s mapou, s informacemi o místech, jimiž spoj projíždí, návaznost na místní veřejnou dopravu, pohodlnější vyhledávání spojení a další vychytávky. Spor rozhodl až Ústavní soud, který konstatoval, že jde o porušení základního práva na informace.

Stát získává rozsáhlé datové soubory nejen u voleb či na železnici, ale také třeba u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. S přijímačkami nás tohle všechno nejspíš teprve čeká. Ředitelé víceletých gymnázií například dříve museli zařazovat do školních přijímacích testů pro páťáky úlohy vyrovnávající nezaslouženou výhodu děvčat, která jsou v tomto věku vyspělejší než kluci a také se ochotněji podřizují tradiční výuce. Data umožňující posoudit, zda na to pamatují rovněž státní přijímací testy, už má ministerstvo školství půl roku – na webu bychom je však hledali marně. I když souvisejí s lidskými osudy podobně jako data volební.

Nejvyšší správní soud nám v přímém přenosu předvedl, jakou moc mají otevřená data v rukou zdánlivě bezmocných, pokud jsou připraveni usilovat o něco smysluplného. Není asi pochyb, že dojde k nápravě, reakce politiků by se však neměla týkat jen voleb.

Věci lze měnit

Letošní počítání preferenčních hlasů vejde nejspíš do historie jako „případ Kupka“. Mělo by se mu však říkat „případ Novák“– podle toho, kdo si pečlivě rozmyslel, co je potřeba udělat, přesně zacházel s informacemi, poslal soudu zásadní návrh na přepočítání hlasů a přesvědčivě ho odůvodnil.

Také úsilí Nejvyššího správního soudu je obdivuhodné. Když ověřil, že podezření pana Nováka je oprávněné, odevzdané hlasy opravdu přepočítal. V přímém přenosu nám předvedl, jakou moc mají otevřená data v rukou zdánlivě bezmocných, pokud jsou připraveni usilovat o něco smysluplného. Není asi pochyb, že dojde k nápravě, reakce politiků by se však neměla týkat jen voleb. Případ Novák totiž dává návod, jak odpovědět občanům, kteří hledají záchranu u populistů a extremistů, protože mají pocit, že sami nic neovlivní.

Reálný vliv těchto „bezmocných“poroste s každým dalším souborem otevřených dat, který stát umístí na web. On už se najde někdo, kdo se v datech začne vrtat a přijde s něčím užitečným, co povzbudí další. Ukáže totiž, že lze věci měnit. Otevřená data mají velký potenciál zvýšit důvěru občanů ve vlastní stát.