Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Přiznej se!

Odstranit korupci není těžké, pokud zmizí výsady a výhody, které úředník uděluje. Když se zmenší sféra, v níž stát lidem něco přiděluje nebo odpírá, zmenší se prostor pro korupci spolehlivěji, než to dokážou bezzubé zákony.

Přibližuje se vznik zákona o přiznávání majetku. Má to být nástroj boje s korupcí, ale bude to další prostředek státní kontroly lidí. Je to další omyl, místo aby fungovalo dobře, co je, píše se další zákon, který funkčnost státu nezlepší.
Přispěje paradoxně ke zvýšení korupce úředníků, kteří budou informace o majetkových poměrech lidí znát. V zemi, kde se dá koupit cokoliv, to bude zbrusu nová korupčně obchodovatelná komodita. Korupčníkům poskytne zákon důležitou informaci, jak s korupčními penězi nakládat, aby je stát nenašel.
Dnes bývají korupčníci lehkomyslní a nebojí se. Kdyby byl stát čipernější, mohl jich už odhalit mnoho i bez zákona o přiznávání majetku. Kdyby byl neprůstřelnější, bylo by celkem jedno, jestli takový zákon je, či nikoli. Jeho obsah je bezzubé nic. Korupci nezamezí, lidi bude otravovat další formulář.
Kdyby byla jistota, že informace o vašem majetku neopustí státní sejfy, mávli byste nad tím rukou i vy. Jenže dobře víme, co státní sejf udrží v tajnosti a co se záhadně vynořuje před oči lidí, jimž do vašeho majetku nic není, ale kteří mohou takové informace báječně využít pro sebe – nebo je prodat dál. Protože máme tajemství listovní, mohou odborníci báječně prodávat kusy z tisíců odposlechů, které soudy tak velkoryse policii schvalují.
Idea zákona o majetkovém přiznání je naivní. Autoří věří, že lidé přiznají i majetek, o němž dobře vědí, že je nelegální. A když ho nepřiznají, nýbrž dobře schovají, policie ten majetek najde. Hledat nelegální majetek může policie i dnes. I dnes lidé přiznávají jen ten majetek, který stát stejně zná: nemovitosti, auta, drahá umělecká díla. Majetek nelegální je ten dobře schovaný. Zlato, drahé kameny, peníze ve slamníku či v Patagonii. A ten poplatník státu nepřizná.

Více kontroly občanů
Zákon o přiznání majetku se hodí politikům. Dobře to vypadá, bojovat za něj. Lidé věří, že zákon vznikne a korupce zdechne. Také se jim líbí, že je proti boháčům. Boháči jsou u nás všeobecně považováni za darebáky. Voliči jsou spokojení, že vznikne další karabáč na boháče a korupčníky.
Rádi ale budou i korupčníci. Přiznáním majetku získají úřední potvrzení, že mají vše v pořádku. Zároveň se snadno dostanou na majetkovou kobylku lidí, o jejichž majetek mají zájem a které budou moci pohodlněji skřípnout.
Zákon je bezzubý, bude proto schválen. Jeho generální účinek nebude v boji s korupcí, nýbrž ve vyšší kvalitě kontroly občanů, nikoliv korupčníků. Veřejnost už dnes zná spoustu občanů, jejichž závratný majetek je v křiklavém nesouladu s jejich příjmy. Ale tato znalost je k ničemu, orgány prý s tím nemohou nic dělat, je nedostatečná legislativa, a potřebují proto zákon o přiznání majetku.
Není to pravda, když se policie dá do práce, zdroj nelegálního majetku ve většině případů odhalí i s údajně nedostatečnou legislativou. Tato situace se po vzniku zákona o přiznání majetku nezmění. Korupčníci se mu rychle přizpůsobí.
Běží diskuse odborníků, kteří si vychutnávají tak hezké téma, jako je potlačení korupce zázračným zákonem. Politiků, kteří upozorňují na jeho slabiny, je málo, riskují nevoli voličů a obviňování konkurence, že zákon nechtějí, aby nevyšlo najevo, že jsou i oni korupčníci. Najevo nevyjde nic.
Korupce je devastující problém. Z těch, kdo korumpují, dělá výsadní kastu. A z těch, kteří se nechají korumpovat, také. Ale odstranit korupci není těžké, když se odstraní výsady a výhody, které zkorumpovaný úředník uděluje, vlastně prodává. Když se zmenší sféra, v níž stát lidem něco přiděluje nebo odpírá, zmenší se prostor korupce mnohem spolehlivěji, než to dokážou bezzubé zákony. 
Už známý případ finančního génia expremiéra Stanislava Grosse ukazuje, že legalizace velkých peněz vede k vynalézavosti stejně velké. Dobrá policie ji rozmotá, špatná ne. Grossova zázračná investice bude legální do té doby, než nějaká policie dokáže opak, nikoliv než začne platit další zákon.

23.4. 2014
Zdroj: MF DNES, autor Karel Steigerwald (komentátor MF DNES)