Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Proč (ne)potřebujeme peníze z Evropy

Žít bez dotací samozřejmě lze, jen to je těžší a dražší. První zkouška, jak Česko bez podpory Evropy přežije, může přijít za pět let.

Evropské fondy vedou ke korupci, bylo by lepší, kdyby nebyly, povzdechl si svého času na neformálním setkání expremiér Petr Nečas. Pojem eurofondy je dlouhodobě pro české liberály něco jako červený hadr pro býka. Jejich pověst bezpochyby přispěla k tomu, že je názor na Evropu v Česku jeden z nejvíc pesimistických v celé evropské osmadvacítce.

Od roku 2004 do konce letošního pololetí dostala Česká republika z Evropy v čistém vyjádření (po odečtení toho, co do EU poslala) 656 miliard korun. Což je dost peněz, zejména, když prý mohou za všechny neduhy v Česku. Realita je ovšem poněkud odlišná.

Začněme třeba oblíbeným argumentem, že evropské dotace mohou za českou korupci. "Lehké" peníze z fondů prý přímo vybízejí k tomu, aby si je někdo přivlastnil, ve smyslu hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Jenže když se podíváme do minulosti, na žebříček měření korupce Transparency International, zjistíme, že na něm v roce 1996 zaujímala ČR 25. místo, o sedm let později už ale byla na "pěkném" 56. místě. "Český vývoj můžeme chápat jako šestý nejhorší ze vzorku 54 porovnatelných zemí," zhodnotil tehdy hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. S evropskými fondy po celou tu dobu neměla tehdy Česká republika společného takřka nic, protože měla spoustu práce s transformací ekonomiky. Korupci si evidentně dokázala zařídit i bez peněz z Evropy. Platí ale, že fondy otevřely nové možnosti, kterých bylo "škoda" nevyužít.

Evropské fondy prý také mohou za to, že stavíme nesmysly. Hlavním důvodem, proč se z unijních peněz nestaví ve velkém například dálnice a silnice, je ale nepřipravenost z české strany − především jde o setrvale špatný stavební zákon a o problémy s vyhodnocením vlivů staveb na životní prostředí EIA. Navíc platí, že i ty špatné či nepotřebné projekty, které nám Evropa nakonec zaplatí, si vymýšlíme my.

Peníze z Evropy podle kritiků ruinují rovněž český rozpočet. Za prvé vyžadují spolufinancování, a to i u těch nesmyslů, které dokážeme protlačit dotačním schématem. Za druhé, peníze chodí nepravidelně, podle toho, jak je Česko (ne)připravené. Je sice fajn, že za rok 2016 mohl exministr financí Andrej Babiš oznámit historicky rekordní přebytek rozpočtu. Jenže jak se ukázalo, bylo to díky čerpání eurodotací na poslední možnou chvíli. Letos, když proud financí z Evropy vyschnul, to s rozpočtem nijak zázračně nevypadá. A konečně za třetí, občas se stane, že projekty Evropa odmítne proplatit, případně pozastaví přísun peněz do celých operačních programů. To vše, když má pocit, že je míra chybovosti (rozuměj míra korupce) příliš velká. Český rozpočet potom musí zaplatit celý projekt, což vede k růstu deficitu a zadlužení. O tom, že si tvůrci projektů, co odmítla unie zaplatit, mnohdy oddychli, že je nebude kontrolovat evropský audit, raději pomlčíme. Stejně jako to, že na schodek rozpočtu nemají projekty z unie tak velký vliv jako předvolební dárky politiků, případně nesmyslné daňové změny.

To úplně nejhorší na penězích z Evropské unie ale je, že brzo skončí. Kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie přijde společný rozpočet o velké peníze. S tím, jak Evropě docházejí peníze a také chuť neustále dotovat nové členské země, které nejvíc času věnují okopávání kotníků těm starým a bohatým, je pravděpodobné, že se z čistého příjemce stane Česko nulovým příjemcem nebo (nedejbože) čistým plátcem. Proto by mělo Česko co nejrychleji z unie vystoupit, aby nemuselo platit absolutně nic. Czexit by se měl naplánovat na rok 2022, kdy doběhnou poslední peníze z eurofondů. Rada eurokritiků je pragmatická a poznámka o krysách a lodi bezpochyby nemravná.

Evropské dotace, stejně jako dotace čehokoliv křiví trh a vytvářejí závislost. Neznamená to však, že jsou příčinou českých problémů. Ty si umíme vytvářet docela dobře sami.

S tím, jak funguje česká legislativa, školství nebo stavební řízení, nelze prohlásit, že bychom bez peněz z EU měli víc opravených památek, vzdělanější populaci nebo lepší infrastrukturu. Konec dotací určitě ledacos vyřeší. Jak ale řekl ministr financí Ivan Pilný: "Nevím však, z čeho pak budeme stavět a udržovat silnice, nevím, z čeho se udrží těch několik desítek center excelence. Jejich fungování je bez další podpory neudržitelné." Podpora půjde z Česka. A jak se nám bude líbit roční dálniční známka třeba za deset tisíc?

1.8. 2017
Zdroj: Hospodářské noviny