Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Řízek je zlý, kobliha dobrá?

Ocenit lidi za jejich účast ve volbách je zvláštní. Ale mluvit o ovlivňování? V čí prospěch?

Krajský soud v Brně zrušil volby do zastupitelstva městské části Brno-sever. Jeden místní podnikatel (Rom) doporučil svým spoluobčanům (Romům), aby šli volit. Kdo půjde volit, dostane vstup na zábavu s konzumací zdarma. Soud z toho dovodil, že tímto jednáním byl ovlivněn výsledek voleb a že Romové nevolili svobodně.

Takové jednání nepochybně ovlivnilo průběh voleb, když přilákalo voliče, z nichž mnozí předtím nikdy nevolili. Volebním komisím tím připravili perné chvíle. Ale argument, že se tím ovlivnily výsledky voleb, neobstojí – vše, co se děje před volbami, se zaměřuje na ovlivnění výsledků voleb. Otázkou je, zdali jsou to prostředky korektní, nebo se naopak příčí demokratickým pravidlům. Brněnské volby se musejí opakovat navzdory tomu, že pro účast na zábavě nebylo podmínkou volit doporučeného kandidáta, a navíc se neprokázalo ani nařčení z nátlaku či přímého uplácení.

Zájmy nad principy

Někteří politici rozdávají koblihy, jiní nabízí vstup na zábavu zdarma. Koblihy jsou legrace, pivo a řízek na zábavě znamenají zrušení voleb. Pak zrušme i volby do parlamentu a na Hrad. Všichni a na všech úrovních ovlivňují výsledek voleb tím, že slibují výhody. Tak jako se nám stala samozřejmou demokracie, stal se samozřejmým zvyk, že ve volbách hlasujeme podle toho, co nám kdo slibuje. Ve volebním souboji se vytrácejí principy a stále více a nepokrytěji vycházejí najevo zájmy. S každými dalšími volbami se přidá nějaký další slib, pochopitelně na úkor těch, kdo prohrají. Britského konzervativního myslitele Rogera Scrutona to dokonce vedlo k radikálnímu závěru, že by neměly existovat žádné předvolební programy, neboť představují jen čím dál více se stupňující podbízení sobeckým zájmům jednotlivých společenských vrstev. Manažer volí tak, aby neplatil příliš vysoké daně, důchodce hlasuje pro zvýšení důchodů. Výjimky nejsou časté. Demokracie má i svou odvrácenou tvář.

Nicméně v dnešní době už nejde o nějaký nechtěný, či snad nezamýšlený, a už vůbec ne skrytý důsledek demokratických voleb. Bývaly doby, kdy se vážně hovořilo o tom, že poslanec nereprezentuje jen ty, kdo jej volili, nýbrž celý volební obvod. Součástí liberální teorie státu je jeho nestrannost nad jednotlivými zájmovými skupinami: všichni mají právo hájit své zájmy, ale stát by si měl uchovat roli arbitra. Dnes je pravdou opak – kandidáti cíleně míří na určité skupiny, které pak také cíleně zvýhodňují.

Marketingoví stratégové hrají svou předvolební roli již více než půl století a výsledkem je zcela opačný přístup k volbám než hledání konsensu. Není žádoucí společnost sjednotit, nýbrž je naopak cílem ji rozštěpit. Metody se i s přispěním detailních statistických výzkumů propracovaly k dokonalosti. Přesnou segmentací a cílením na vybrané skupiny se můžete dokalkulovat k volebnímu vítězství. Lze přesně vytipovat, komu co naslibovat a kolik hlasů to přibližně přinese – a skupiny s protikladnými požadavky, pokud nejsou potřebné pro vítězství, jsou hozeny přes palubu. V takové situaci je odměna v podobě volného vstupu na romskou zábavu neškodným pokusem na nejnižší možné mikroúrovni.

Trest za odlišnou mentalitu

Krajský soud dále konstatoval, že voliči se nerozhodli svobodně a nezávisle. Někteří sice přišli ve skupinkách, ale za plentu chodili po jednom. Dokonce se ani neprokázalo, že by měli předvyplněné hlasovací lístky. A neprokázalo se, že by je kdokoliv k čemukoliv nutil. Jediný problém je snad v tom, že zatímco v liberální demokracii jsme zvyklí chodit jednotlivě, oni přišli ve skupinách, a ještě k tomu volit! Na jinou mentalitu jsme už navyklí, ale zatím možná ne na to, že se projevuje i v jiném volebním chování. Vyvolalo to stejné pozdvižení, jako když kdysi v USA přišli k volbám černoši. V tomto smyslu je možná za brněnským rozsudkem mnohem více rasismu, než si připouštějí sami místní Romové, protože je to do velké míry trest za odlišnou mentalitu.

Nadační fond proti korupci dokonce podal trestní oznámení. Opravdu je trestné, jestliže potom šli zadarmo na zábavu? Je to jistě za mezí slušnosti. Slovensko má zkušenosti daleko tristnější a v mnohem větším měřítku. Pokusy trestně stíhat podobné počínání tam narážejí zpravidla na to, že není možné jen tak někoho zavřít za projev jeho politické aktivity, byť je nestandardní, jako v případě romských osad.

Není pochyb o tom, že takové praktiky nepřispívají ke kvalitě demokracie. Nicméně normativní teorie demokracie, která pracovala s demokracií jakožto s ideálem, musela ustoupit stranou, protože se neuměla vypořádat s realitou demokracie. Pokud poměříme realitu ideálem dostatečně formalisticky, pak žádná země není dost demokratická a žádné volby dost férové.

Od soudců se vyžaduje nejen znalost práva, ale i souvisejících oblastí, o kterých mají rozhodovat. Kdysi jeden soudce z Ostravska v novinách prohlásil, že by každý místní soudce měl alespoň jednou sfárat do šachty, aby viděl, jak vypadá prostředí, o kterém může jednou rozhodovat. Co poradit soudcům z Brna?