Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

S obviněným do vlády nikdy. To už je nikdy?

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si myslí, že jeho drtivé vítězství v parlamentních volbách překrývá a anuluje námitku, že obviněný člověk by se neměl stát předsedou vlády. Zkrátka, lid ho chtěl. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Lid si obviněného premiéra nepřeje, akorát voliči, kteří to dali najevo, jsou rozstrkáni po více stranách, konkrétně u ODS, TOP 09, STAN, ČSSD, KDU–ČSL a u Pirátů, což dělá dohromady slušných 45 procent. Jistě, všichni je nevolili kvůli Babišovi, ale zmíněné partaje se zapřísahaly, že s ním vládnout nebudou.

MF DNES také těsně před volbami publikovala průzkum, podle kterého stíhaného premiéra rozhodně nechtějí čtyři lidé z deseti a další dva by to považovali za „spíše nevhodné“.

V těchto dnech je potřeba tento slib znovu připomenout, protože kandidát na předsedu ČSSD Jan Hamáček se k vládnutí s Babišem najednou staví příznivě (tedy říká, že vládnutí s ním je nejméně špatné řešení), a dokonce i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija uvedla, že vláda obviněného Babiše za účasti ODS pro ni není stoprocentně, absolutně vyloučená.

„Obviněný premiér“je tedy stále nejvýznamnější překážkou, po jejímž odstranění by si klidně obě strany mohly padnout kolem krku, ale...

Samozřejmě, že svět není černobílý a politika je uměním kompromisu. Jak sociální demokracie, tak i občanští demokraté jednají pod hrozbou předčasných voleb. Tuto možnost připustil sám Andrej Babiš před čtyřmi dny v rozhovoru pro Právo.

Spousta komentátorů je toho názoru, že by buď ČSSD, nebo ODS měly couvnout a akceptovat šéfa hnutí ANO v úřadu předsedy vlády.

Šlo by to snadno zdůvodnit okřídlenou frází, „že je potřeba zabránit, aby se dostali k moci extremisté“.

Ani pak by to však nebylo úplně jednoduché, protože třeba ODS se ve Vyšehradské deklaraci zavázala, že vstoupí jen do vlády, která zruší EET, a to představuje jednu z dvanácti podmínek. Šéf strany Petr Fiala je podepsal a připojil i větu „na nás se můžete spolehnout“. Tak se spolehneme.

V ČSSD by zase musel nejdřív na sjezdu strany drtivě zvítězit Jan Hamáček, protože jeho soupeř Milan Chovanec Babiše odmítá.

A teď se dostávám k jádru věci. Češi často politiky zatracují za to, že když něco slíbí, tak to stejně nesplní. Pokud by ČSSD nebo ODS akceptovaly premiéra Babiše, popřely by jeden ze svých nejvýraznějších volebních slibů. Každý novinář se jich na to ptal xkrát – pořád dokola.

Sliby se mají dodržovat. To je železná zásada. Jejich porušení se totiž nemusí vyplatit. Osobně si myslím, že by to oběma stranám u voličů spíš uškodilo.

Těžké politické řemeslo

Nicméně pořád zde zůstává kompromisní varianta, že by do pozice šéfa vlády ANO nominovalo někoho jiného, třeba Richarda Brabce. ODS a ČSSD by také voličům snadněji vysvětlily „pouhou“toleranci vlády, než kdyby do ní rovnou vstoupily.

Ale ani ANO není v tak výhodné pozici, jak se zdá. Kdyby se nakonec muselo spolehnout na SPD, mohlo by to image Andreje Babiše na mezinárodní scéně poškodit víc, než si většina lidí myslí. A on se toho bojí. Jasně, strany ještě čekají těžká vyjednávání, hra nervů a výsledek nejistý. Politika je těžké řemeslo. Ale proto si také politiky ze svých daní královsky platíme.