Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Samoděržaví a splachovací marketing

Praha názorně ukazuje, co na úrovni celé země ještě nemusí být tak zřejmé. Babišova strana se chce dál tvářit jako protestní, i když je fakticky už delší dobu u moci.

Obecně platí, že lokální historky často odhalují širší souvislosti. To je také případ nynějšího dění v Praze, které naplno rozkrývá podstatu hnutí ANO. Zmatky kolem kandidáta na primátora, celkově chaotické působení formace v posledním volebním období plus řeči, kterými se Babiš a jeho lidé vše snaží zamaskovat − to jsou příběhy odhalující tři základní charakteristiky Babišova hnutí: autoritářství hraničící se samoděržavím, brutální konflikt mezi sliby a realitou a marketing za hranicemi drzosti.

Především se definitivně ukázalo, že ve straně neexistují základní demokratické mechanismy. Podobně jako před čtyřmi lety, kdy Andrej Babiš vytáhl jako kandidáta na primátora nejdříve Jana Kasla, pak Martinu Schopperovou a nakonec Adrianu Krnáčovou, i letos pražskými straníky schváleného Patrika Nachera svévolně nahradil byznysmenem Petrem Stuchlíkem.

Je vidět, že ANO prakticky funguje dle tradic "demokratického centralismu" předlistopadové komunistické strany. Nejdříve si straníci smějí poklábosit o tom, co nebo koho by si tak představovali, ba je jim povoleno i něco odhlasovat. Ale ve finále rozhodne politbyro úplně opačně. ANO vlastně totalitní partaj ještě překovává, protože v něm nerozhoduje politbyro, ale osobně Andrej Babiš. A straníci nejenže musí rozhodnutí přijmout, ale ještě se od nich očekává, že ho aklamací potvrdí, zřejmě coby manifestaci nekonečné loajality k šéfovi. Což se také o víkendu stalo, partaj Babišem přeoranou pražskou kandidátku schválila.

Když si zmatenost podává ruce s alibismem a arogancí  

Připomíná to starý vtip z osmdesátých let: "Copak vy nemáte vlastní názor?" "Mám, ale vůbec s ním nesouhlasím". Zvlášť smutný pohled je na Patrika Nachera, který deset let bojoval proti lichvářským praktikám a teď přikyvuje tomu, že je nahrazen Petrem Stuchlíkem, který je investorem ve firmě Fair Credit, jež se něčím na hranici lichvy (RPSN v extrémních případech přes 200 procent) zabývá. Tohle už je situace, kdy loajalita přechází v orwellovský doublethink…

V Babišově hnutí ANO je zkrátka méně vnitrostranické demokracie než v současné komunistické straně. Což je obecně varující. Když někdo nerozlišuje mezi termíny šéf a předseda, bude to dělat vždy. Když má Babiš takový despekt ke členům vlastní partaje, a neváhá ho prakticky projevit, jaký skutečný vztah asi může mít k občanům země, za jejíhož šéfa se nyní zjevně považuje?

V Praze se ovšem ukazuje nejen to, jak ANO funguje zevnitř. Ale vidíme i praktické výsledky jeho politiky. Co například zbylo z hesla „prostě to zařídíme“ z doby před čtyřmi lety? V nadsázce by se dalo říci, že se toho moc nezařídilo, zato se toho dost zřítilo. Za řadu průšvihů, třeba za pád lávky v Troji, sice magistrát pod vedením ANO může jen omezeně, ale pokud se mohl nějak pozitivně projevit, podávala si ruce zmatenost s alibismem a arogancí.

Nestaví se byty, není vyřešen obchvat metropole, chaotické plánování oprav odřízlo od světa Žižkov, není jasné, co bude s Libeňským mostem… Prostě pokud ANO slibovalo vládu profíků, nějak se to nepovedlo. Naopak se povedlo nechat nebývale rozbujet trafikantství v městských firmách – mimochodem přesně to, co ANO na billboardech slibovalo zrušit.

To vše je ve výsledku varování ohledně toho, co lze očekávat od hnutí ANO na úrovni celé země. Zatím se sice někomu může aktivita hnutí ve vládě jevit nadějně, ale zaprvé jsou to stále jen velkoústnaté sliby (jako před čtyřmi lety v Praze). A zadruhé je obrovský rozdíl, když můžete rozhazovat peníze s ekonomickou konjunkturou a miliardami z eurofondů v zádech, jako to dělá Babiš na svých výjezdech, a když si musíte vystačit s přesně daným rozpočtem a řešit konkrétní vážné problémy, tak jako je to nutné v Praze. Profík se pozná v nouzi, ne za dobrého počasí. Ne vládní slibotechna, ale výsledky v Praze jsou obrazem reálné kompetence hnutí ANO.

Babiš samozřejmě nemůže selhání v metropoli přiznat, a tak v Praze vidíme i třetí základní charakteristiku jeho hnutí. A sice něco, co by se dalo nazvat „splachovacím marketingem“. Postulát: když se něco nepovede, nechytíme se za nos a neomluvíme se. Budeme naopak tvrdit, že nám to všechno pokazili záškodníci z koalice (sociální demokrat Dolínek zodpovědný za dopravu se jako terč přímo nabízí), z opozice, odkudkoli. V tom se mimochodem ANO také moc neliší od předlistopadové KSČ, která neúspěchy sváděla na vnitřní a vnější nepřátele.

Co vše zmůže splachovací marketing

Dokonale to předvedl aktuální Babišův kandidát na primátora Petr Stuchlík, když Radiožurnálu řekl, že „chce vrátit Prahu Pražanům“. Cože?! On Prahu někdo někam odnesl? Vždyť tady čtyři roky vládlo ANO! A přesně s těmi průšvihy, které teď Stuchlík pranýřuje: doprava, bydlení a tak dále. Je to nebetyčná drzost. Splachovací marketing.

V Praze je vidět jasně to, co na úrovni celé země ještě nemusí být zřejmé: Babišovo hnutí se vytrvale tváří jako protestní, i když je fakticky už delší dobu u moci. Cynik by řekl, že brzy začne rozhořčeně protestovat i proti tomu, co fakticky samo způsobilo, a řada voličů mu to zbaští. To nakonec opět známe z doby minulé, kdy se straníci ocitali v nemilosti, byli odstavováni, nuceni provést sebekritiku (podobně jako nyní v Praze vlastně celé dosavadní vedení města za ANO), a stranická karavana táhla dál, naplněna sebevědomím, že jen ona „má program pro všechny“ a jen ona může dovést všechny do ráje, což samozřejmě nikdy nedokážou ty zlotřilé tradiční demokratické strany. A aby bylo jasné, o co jde, slovo „demokracie“ se dalo (a už zase dává!) do uvozovek.

Zatím to všechno Andreji Babišovi vcelku vychází. Což má dvě možná vysvětlení. Buď se jeho popsaný styl (samoděržaví, splachovací marketing) velké části voličů prostě líbí. Nebo se jim sice až tak nelíbí, ale nevidí nic, co by se jim líbilo víc. V Praze se na podzim ve volbách ukáže náznak budoucnosti. Když podniknou nespokojení občané Prahy proti ANO (což je – připomeňme – zkratka pro Alianci nespokojených občanů) razantní akci, bude to náznak, že se Babišův pohádkový příběh začíná rozpadat. Pokud ne, může si být jistý, že má vystaráno na dlouho dopředu.