Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Štědrý rozpočet, který nezvládá vlastní sliby

Při čtení státního rozpočtu za první pololetí letošního roku se člověk může i pobavit − pokud na chvíli zapomene, že jde o nejdůležitější ekonomický parametr, na který má vliv vláda a který dopadá na každého.

Třeba výběr daně z přidané hodnoty je prý vyšší než odhadovaná spotřeba domácností i vlády a za to všechno vděčíme kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb. O tom, že spotřeba může být odhadnutá špatně, se nedočtete. Co je však důležitější, samo ministerstvo financí přiznává, že by to mohlo být i lepší, ale že na výběr má asi negativní vliv odložení EET u svobodných povolání, zcela určitě snížení sazby u novin i časopisů a změna režimu u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. Nic z toho ovšem nebrání, aby nový rozpočet v příštím roce ještě nepřidal snížení DPH na některé služby a točené pivo. A to vše ve chvíli, kdy je přes veškeré řeči o skvělém výběru celková částka za celou republiku nižší, než se počítalo. I tady platí, že buď nefunguje to, čím se ministerstvo chlubí, nebo neumí počítat a odhadovat. Ani jedno není dobrou zprávou.

Něco podobného najdeme v případě inkasa daně z minerálních olejů. I tady ministerstvo chválí příjmy s odkazem na dobrý vývoj ekonomiky. Ovšem kvůli novým opatřením, která loni změnila výpočet výše vracených daní a nově zavedla vratky za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu (víc zvířat, větší vratka daně, vratka daně i v rybářství a lesnictví), nebude celkový výsledek zázračný. Příjem z daní z tabáku pak klesá, aniž by bylo úplně jasné proč a zřejmě klesat bude kvůli omezení kouření v hospodách.

Jako už tradičně se nedaří vybírat daně od živnostníků, i když se o to vláda prostřednictvím nových a stále více nesmyslných byrokratických opatření snaží. Otevřený je zatím výběr daní od firem, který se může zlepšit v červenci, až přistane zbytek peněz, který nepřišel v červnu. Pokud ale ekonomika v prvním čtvrtletí rostla velmi slušným tempem – o 4,2 procenta meziročně -, pak je oznámený pokles inkasa u této daně o 1,1 procenta minimálně pozoruhodný. Ale dobře, počkejme na červenec.

Ze „skvělého“ rozpočtu v době rostoucí ekonomiky vyplývá, že jediné, co skutečně roste, je výběr daní a pojistného od zaměstnanců, kterým rostou mzdy, je jich víc (Česko má nejnižší nezaměstnanost v historii) a jejich prostor, jak daně „optimalizovat“, je značně omezený. Prostě jsou jediní, kdo daně platit musí.

Při tomto zjištění, odkud vlastně rozpočet dostává peníze, je jasné, proč i v době ekonomického růstu vláda dál plánuje schodek. Pokud chce přidat učitelům, zdravotníkům i dalším zaměstnancům státu, seniorům zvednout důchody a zlevnit jim i studentům dopravu (možná by k tomu chtěla postavit i pár silnic), nic jiného než financování na dluh jí nezbývá. Spory o to, dokáže-li rozpočet nad plán strávit pár miliard z požadavků ministerstev navíc, jsou proto nesmyslné ve chvíli, kdy nedokáže poplatit ani to, co už nasliboval. A to mu zatím pomáhá Evropa.