Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Šťouch: Přidejte víc učitelům, aby byly děti vzdělanější než český europoslanec

Moje idea je, že by každý prvňáček měl na začátku školního roku dostat bezplatně tablet, řekl ministr školství Marcel Chládek. Ta myšlenka si zaslouží rozvést. Spočívalo by „bezplatně“ v tom, že je stát koupí z vyšších daní, nebo Thomas Moore českého školství čeká, že vzdělání českých dětí zadotují výrobci tabletů, kteří dobrovolně sníží svůj zisk?

Bezplatné tablety jen tak nebudou. Ale trvalá snaha vyjednat více peněz pro školství na vyšší platy učitelů je správná. Něco totiž není v pořádku.

Kdo o tom pochybuje, nechť si projde vydání deníků z 21. srpna. V jednom najde anketu mezi těmi, kteří nedávno opustili školní lavice. Jedenadvacetiletá Jana z Ostravy na otázku, co se stalo 21. srpna 1968, odpověděla: „Už je to dlouho, co jsem maturovala z dějepisu. Nepamatuji si to. Nevím, vážně nevím.“ Podobně tristní byly další odpovědi.

Důkazem, že školství nefunguje tak, jak by mělo, je i devětatřicetiletý český europoslanec Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů, jehož jméno dokonce doplňují tituly Ing. a Ph.D.

My všichni si však zasloužíme, aby byly české děti v historii poněkud vzdělanější než pan europoslanec.

V rozhovoru pro iDNES mi Petr Mach vysvětloval stanovisko své strany. Ta se dívá na Ukrajinu, která se nyní brání separatismu a Putinovým imperiálním choutkám, jako na uměle vytvořený stát s nepřirozenými hranicemi, který zákonitě čeká rozpad.

Jako kdyby se nechumelilo, Mach zároveň za umělý konstrukt, který nemohl dlouho vydržet, označil i Československo. Kdyby se to nestalo v roce 1938 a pak na konci roku 1992, stalo by se to prý jindy. Poslouchal jsem ho trochu jako opařený. Jen jsem se ho zapomněl zeptat, a toho trochu lituji, jak se dívá na T.G.Masaryka a zda pro něj má vůbec nějakou hodnotu státní svátek 28. října.

Zatímco Evropská unie i česká vláda řeší, zda a jak zesílí sankce proti Putinovu režimu a co bude s Ukrajinou, pan europoslanec Mach má jasno. Čeká její rozpad. „U států, které jsou umělým konstruktem, nemají podporu ve staletém trvání, to může dopadnout takto.“

Ani slovo o tom, že existuje smlouva, kterou v prosinci 1994 v Budapešti podepsaly Rusko, Ukrajina, USA a Velká Británie. Rusko se zavázalo respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny a její hranice včetně Krymu za to, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní. Tuší to předseda Strany svobodných občanů, nebo považuje takovou smlouvu za nepodstatnou?

Slova českého europoslance, který se pustil do „historických“ úvah o státech, jež nemají podporu ve staletém trvání, určitě nemohou potěšit ani Slováky, s nimiž nás do konce roku 1992 spojoval společný stát. Ale minulá staletí spíš s Uhrami.

Jak by při pohlížení optikou nezbytných stovek let trvání uspěla třeba Itálie, která se sjednotila až v průběhu 19. století? A co třeba Polsko, jehož hranice se významně změnily po druhé světové válce? Je zbytečné pokračovat dál v příkladech.

Aniž bych se odvážil odhadnout, co se bude dít dál na Ukrajině a kolik panu Machovi po jeho výrocích zůstane voličů, mám jedno skromné přání. Aby se čeští školáci naučili a také chápali, co se stalo přesně před 75 lety, když si Hitler a Stalin rozebrali Polsko, a co tomu předcházelo.

A aby bylo samozřejmostí, že rozumí tomu, co se stalo na podzim 1938 i o třicet let později v srpnu 1968. Když to budou vědět, je větší šance, že nebudou volit takové politiky, kteří se v klíčových chvílích, kdy je podobně ohrožen někdo jiný, neumějí moc chovat.