Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Tyhle volby nejsou pro tradiční strany

Je to pár měsíců, co předvolební průzkumy přinutily nejsilnější koaliční stranu změnit lídra a lidovce vycouvat z více než půl roku připravované koalice se Starosty. A tento týden přišel další třaskavý průzkum. Od CVVM, výzkumníků z Akademie věd, kterým politici zpravidla věří víc než různým obchodníkům s daty posbíranými po internetu. A čísla jsou to třaskavá proto, že ukazují trendy, o kterých se už delší dobu v kuloárech mluví, ale zatím je žádný průzkum neukázal. Až tento.

O co jde? Podhodnocené SPD. Jeho šéf Tomio Okamura při osobním setkání zpravidla neopomene připomenout, že s novináři mluvit nepotřebuje, protože se dostane do Sněmovny i bez nich. Dokonce mu vyhovuje, když se v novinách neobjevuje vůbec, protože může říkat, že je cenzurován. „Úplně mě vynechte,“opakuje. A pochlubí se, kolik stovek tisíc fanoušků má na sociálních sítích a že nejlepší reportáže z mítinku mu připraví jeho lidé a že on je teď nahoře, tak si může tento luxus dovolit.

V průzkumech však onen luxus nebyl vidět. Až teď. Volební model CVVM přiřkl Okamurovu politickému projektu 7,3 procenta. Není to tak dávno, co mi představitel jedné ze stran ve Sněmovně líčil interní průzkum, v němž SPD dosáhlo dokonce dvouciferného výsledku. Právě tato interní čísla stojí za obavou některých ze vzniku koalice ANO a SPD s případnou tichou podporou KSČM. Vládu s komunisty sice členové ANO odmítají, ale ohledně SPD už se vyjadřují opatrněji. Teď se klidně může stát, že se povzbuzení voliči slyšící na Okamurova hesla skutečně sešikují do dvouciferné řady.

Pro představitele tradičních stran jako ČSSD a ODS, které dohromady u CVVM nemají ani 24 procent hlasů – vedoucí hnutí ANO jich má samo 31 – je to šílený výsledek.

Ale destrukce tradičních jistot v průzkumu pokračuje i u další strany – Pirátů. Dosud mohli působit jako lehce zábavná alternativa s dredy, co občas vyletí v některém městě, kde přijde k urnám víc liberálních voličů – v Praze nebo Mariánských Lázních. Teď mají 6,4 procenta hlasu, víc – byť jen o dvě desetiny procenta – než tradiční lidovci. I pro Piráty to však může být jen začátek. Z alternativy, kterou by si spousta voličů rozmyslela, protože by nechtěli, aby jejich hlas propadl, se stává reálná síla.

A naopak pád, který dosud průzkumy nepředpokládaly, potkal TOP 09. Ani ne 4,5 procenta hlasů, to je pro stranu profilující se jako tradiční, třebaže existuje teprve od roku 2009, dost velká facka.

Volby mohou dopadnout podobně jako nedávno v Německu. Zatímco někdejší západní část, NSR, která se nejvíc potýká s následky migrační krize, volila spíš tradiční systémové strany, bývalá NDR, na první pohled relativně klidně si žijící, prochází deziluzí z demokracie a volí protest, tedy AfD. Východní Německo, které tolik vydělalo na evropské integraci, paradoxně hlasuje proti ní.

A také čeští voliči, navzdory tomu, že jsme z EU získali dvakrát víc peněz, než jsme do ní dali, teď přemýšlí protestně.

Kauza Čapí hnízdo, podezření z dotačního podvodu, zamotávání se do vlastních tvrzení... To je jedno, část voličů prostě chce změnu, ve které vidí Babiše.

Další část chce zase změnu, ve které vidí Okamuru. Třebaže už jeden jeho projekt do Sněmovny dostali a ten se za necelé dva roky rozložil. A jiná část chce Piráty.

V letošních volbách jako by pro tradiční strany nebylo místo. Možná poslední šanci s tím něco udělat zazdili lidovci se Starosty, jejichž koalice mohla ještě narychlo sjednotit lavírující voliče a stát se českou CDU/CSU. Ale společně stihly světu sdělit jen to, že překročit desetiprocentní hranici je problém. Tak ji teď možná překročí Okamura.