Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

UDÁLOSTI: Nečasiáda

Babišova Mladá fronta Dnes a v návaznosti na ni i další české listy (například Právo) vychrlily od pátku 16. května do čtvrtka 22. května další dávku zpráv z vyšetřování kauzy Nagyová a spol. Vypadá to, že u nás už delší dobu existuje mohutný tunel, jímž unikají informace od "orgánů činných v trestním řízení" do médií, do MfD zejména.

S jistotou se dá vlastně říci jen tolik, že na jedné straně jsou informace z trestních kauz, které nikdo nezpochybňuje a které přitom nebyly určeny ke zveřejnění (odposlechy), na druhé texty v novinách. O tom, jak informace unikly, lze jen spekulovat. Ke spisům mají přístup obvinění a jejich advokáti, nezdá však logické, aby zrovna oni pomáhali zveřejňovat to, co je poškozuje. Novináři zase mají povinnost chránit své zdroje. S jedním ani s druhým se nedá nic dělat, člověk se však těžko zbavuje dojmu, že si z něho na obou koncích tunelu dělají legraci.

Zatímco aféry z minulosti (např. případ Olovo, případ Srba, případ Dalík, Večerek a Kořistka, případ Tlustý a Morava) měly víceméně dílčí charakter, teď stojíme před aférou, jaká nemá v krátkých dějinách České republiky obdoby, už jen proto, že v jejím důsledku padla vláda a spustila se řada změn, které výrazně proměnily českou politickou scénu. Proto musí být tak či onak uzavřena, aby to změnám dodalo legitimitu.

V souvislosti s poslední vlnou informací z vyšetřování jsou tu dva velké problémy. První se týká způsobu prezentace uniklých odposlechů. Ředitel redakce MfD Jiří Kubík k tomu ve "svém" listě 22. května napsal: "Zachycení soukromých telefonátů mezi předsedou vlády a vrchní ředitelkou jeho kabinetu (nešlo jen o ně – pozn. bd) může přijít leckomu jako vpád do soukromí, který je nepřípustný za všech okolností. Ale se znalostí detailů, které obsahuje policejní spis a na němž už rok pracují vyšetřovatelé se státními zástupci, a se souhlasem soudu se to tak nemístně nejeví."

To je ovšem dost velká demagogie. To, co je za všech okolností nepřípustné, není samozřejmě samo "zachycení" těch rozhovorů, ale účelové vynášení a publikování jejich vybraných částí, které pak ovlivňují veřejnost. Navíc se tak děje ve chvíli, kdy vyšetřování není uzavřeno a spis není v tom stavu, aby mohl být předán soudu. Veřejnost je tak vlastně zapojována do hry a může další průběh případu ovlivňovat. Obviněné osoby jsou málo přitažlivé – jenže spravedlnost platí pro všechny stejně, pro sympaťáky bez bázně a hany i pro problematické typy. Jsou si rovni v právu na spravedlivý proces, které je takto už předem zpochybněno něčím, co je obtížné označit jinak než jako mediální lynč.

Celý příspěvek zde ...