Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

V zemi byly kachle i lidské kosti

U severní chrudimské hradby archeologové objevili také poklopy pro pěstování chřestu.

Sbírka předmětů nalezených při záchranném archeologickém průzkumu v prostoru někdejšího příkopu za severní chrudimskou hradební zdí se se dál rozrůstá.
K rozlámaným keramickým dýmkám postupně přibyly také lidské a zvířecí kosti a z půdy se rovněž vynořily keramické poklopy, které byly v minulosti využívány při pěstování chřestu. S tím, jak archeologové vybírají zeminu ze stále větších hloubek, objevily se již také zlomky renesančních kachlů, které lze časově zařadit přibližně do období 15. století.
Podle archeologa Jana Frolíka lze například původ kostí vcelku jednoduše vysvětlit.

„Zvířecí kosti jsou vlastně odhozenými zbytky někdejších jídel ze stolů Chrudimáků.“ A kosti lidské? I na to má archeolog odpověď: „Budova někdejšího krajského soudu byla vlastně stavěna na místě původně dominikánského kláštera, kde se běžně pohřbívalo. Při pozdějších stavebních úpravách byla občas nabrána hlína i s kostmi těch, kteří tu byli pohřbeni,“ vysvětluje Jan Frolík.

Poklopy na chřest jsou důkazem někdejšího pěstování této zeleniny i v Chrudimi. Mají podobu vysokých a poměrně úzkých hrnců, jež se obracely kulatým a proděravělým dnem vzhůru. Při růstu byly nasazeny na rostlinu a vyplněny zeminou tak, aby byl stonek chřestu ve své co největší části chráněn před slunečním světlem. Tak zůstal v maximální délce krásně bílý.

Venkovní práci archeologů hatilo v posledních dnech deštivé počasí, avšak čištění, třídění a katalogizace nálezů, to vše běží dál v teple vnitřního archeologického pracoviště. Celý záchranný průzkum tak pokračuje podle harmonogramu.

Záchranný archeologický průzkum má podle předpokladů probíhat přibližně čtyřicet dnů.

Rozhodujícím je datum 15. června, kdy s ním máme být na místě vykopávek hotovi,“ doplnil Jan Frolík. Po archeolozích už na místo nastoupí stavební firma, která se postará o stabilizaci a zpevnění zubem času nahlodané hradební zdi. Takzvaná Zlatá stezka, která zvnějšku k hradební zdi přiléhá, je proto z bezpečnostních důvodů stále uzavřena pro pěší.
„Severního úsek městského opevnění za budovou Policie ČR představuje jediný hradební úsek, který dosud nebyl zasažen novodobými stavebními úpravami a který je velmi cenný i z hlediska památkového,“ připomněl nedávno místostarosta Jan Čechlovský. „Stabilizace hradby a její rekonstrukce je tak nanejvýš potřebná nejen z důvodu současného stavu, ale i v zájmu zachování kulturně historické hodnoty této památky,“dodal. Chrudimští zastupitelé se shodou okolností právě tento týden zaobírali dalším rozdělením peněz přicházejících do města jako státní finanční podpora z programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón pro rok 2015.
„Nám letos přišly peníze v rozsahu 1 400 tisíc korun a my tyto prostředky rozdělujeme na dva kulturní objekty: Za prvé na hradby, které jsme začali opravovat už vloni a letošním rokem by měly být dokončeny. Tam půjde částka zhruba 1 330 tisíc, která bude využita na částečné krytí celé této stavby. A přibližně 76 tisíc dále distribuujeme směrem k římskokatolické farnosti na opravu kostela svatého Michaela. Konkrétně zde budou peníze využity na opravu dřevěného bočního schodiště, které je v havarijním stavu, přičemž kostel se vyskytuje v seznamu kulturních památek. Také tato oprava musí být realizována ještě v letošním roce,“ připomněl chrudimský starosta Petr Řezníček.