Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Vláda politické bezskrupulóznosti

Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem vlády České republiky. Zkusme na tom nejdříve najít pozitiva. Prezident, ač mu to trvalo zhruba o pět měsíců déle, než mělo, konečně zase jednou udělal krok, proti kterému se nedá z hlediska ústavnosti nic namítat. Demokratické mechanismy sice skřípou, ale stále ještě fungují. Potud dobře. Tím ovšem, přes veškerou snahu, pokus o výčet pozitiv končí. To, co nyní vzniká a nárokuje si vládu nad Českem minimálně na další tři roky, těžko nazvat jinak než vládou politické bezskrupulóznosti.

Důvody jsou hned tři. Ten hlavní spočívá v tom, že se poprvé od roku 1989 dostávají na celostátní úrovni k moci komunisté. Je sice pravda, že se o tom uvažovalo už dříve, například Jiří Paroubek byl ochotný s komunisty vládnout už v roce 2006 a různé partaje s nimi už léta spolupracují na komunální a krajské úrovni. Ovšem to, co uchystal Andrej Babiš, je kvalitativní zlom. Otevřít dokořán dveře partaji, která je jednoznačně protizápadní, proputinovská, partaji, která usiluje o vystoupení ze Severoatlantické aliance, to je něco zatraceně jiného než s komunisty opravovat chodníky v Horní Dolní. Babišovy výmluvy, že mu nic jiného nezbylo, protože ho většina demokratických stran odmítla, jsou liché. Nikdo ho nemučil, nikdo mu ničím nevyhrožoval. Kdyby nechtěl být za každou cenu premiérem, měli bychom vládu bez komunistů už dávno. Za připuštění komunistů k moci je tak odpovědný jen on sám.

Druhý problém: premiérem je už podruhé jmenován člověk, který je trestně stíhaný a který je současně evidovaným spolupracovníkem komunistické StB. Je to samozřejmě svým způsobem demokratické. Babiš vyhrál volby a má stále třicetiprocentní podporu voličů. Ovšem nezbavuje nás to otázky, proč česká společnost dospěla do stavu, kdy z nezanedbatelné části přitakává člověku s podobnou minulostí či ho alespoň chápe jako menší zlo. Zmizely skrupule zcela? A pokud ano, proč vlastně?

Problém třetí: vládu fakticky sestavuje nejen Andrej Babiš, ale i prezident Miloš Zeman. Už se mu podařilo vnutit předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi jako nominanda na ministra zemědělství Miroslava Tomana. A protože s jídlem roste chuť, zkouší, jestli by nemohl prosadit svého člověka i na post ministra zahraničí. To je skutečný důvod, proč tak razantně odmítá nominanda ČSSD Miroslava Pocheho. Lépe by mu vyhovoval například Jan Kohout, který by mohl orientovat českou zahraniční politiku Zemanovi bližším, tedy východním směrem. Fakticky tady vzniká nikoli vláda dvoukoalice ANO-ČSSD, ale trojkoalice ANO-ČSSD-Miloš Zeman. Což je vlastně skrytý přechod k poloprezidentskému systému. Celkovým rámcem druhého jmenování Andreje Babiše premiérem je mizení skrupulí všeho druhu: morálních, politických, ústavních. Rok 2018 je dost možná dalším rokem zlomu.