Jan Čechlovský
emeritní poslanec, místostarosta a starosta města Chrudim

Zajímají ta čísla někoho?

Při bližším pohledu na návrh rozpočtu je jasné, že rétorika vlády je v rozporu s její politikou

V současné politické realitě jsou na scéně dvě silné politické figury – předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš a na straně druhé bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Politický boj je tedy bojem o rozpočet.

Rozpočet má na jednu stranu velkou výhodu – je to hromada čísel, která jsou víceméně exaktní, a lze je tedy porovnat. Nevýhodou je, že to zřejmě nikoho nezajímá. Ověřit si, že Kalousek svá čísla, jimiž všemožně argumentuje, nevymýšlí, je skutečně velmi snadné. Přesto se z nějakého důvodu zprávy o tomto dění odehrávají stylem „ten říká to a ten zas tohle“, jako by řeč byla o počtu andělů, kteří se vejdou na špičku jehly, nebo o vývoji HDP v roce 2020.

Samotné ministerstvo financí a jeho tiskový aparát se v tomto příběhu mění na následovníka fiktivního Rádia Jerevan z dob bolševické éry, protože produkuje pozoruhodná tisková prohlášení, v nichž prakticky absentují čísla.

K poslední větší přestřelce došlo v pondělí, kdy Kalousek na tiskové konferenci shrnul své výhrady k rozpočtu a ministerstvo financí na to ihned reagovalo. Pokračování přišlo v úterních Událostech, komentářích v České televizi, kdy proti Kalouskovi usedl předseda rozpočtového výboru sněmovny Václav Votava (ČSSD). Debata obsahovala i takové perly jako dialog: „Je to pravda,“ říká Kalousek, „Není to pravda,“ kontruje Votava, „Je to pravda,“ vrací úder Kalousek. Co moderátorovi Danielu Takáčovi zabránilo vytisknout si návrh rozpočtu na rok 2015 a závěrečný státní účet za rok 2013 a konfrontovat hosty s čísly, je neobjasněnou záhadou.

Investicemi k prosperitě

Prvním jablkem sváru je výše investic. Tady je třeba znát alespoň trochu teorie. Rozpočet takový pojem prakticky nezná, výdaje se dělí na běžné a kapitálové. Kapitálové výdaje jsou investiční a jde o peníze jdoucí na výstavbu dopravní infrastruktury, nákup pozemků, akcií, dotace obcím na výstavbu třeba škol atd. Běžné (v soukromoprávní hantýrce provozní či režijní) výdaje jsou potom na platy, sociální dávky, důchody, výdaje na energie a další.

Pro srovnání tedy vezmeme tři údaje. Realitu roku 2013 (státní závěrečný účet je již sestaven, takže můžeme operovat s tím, k čemu skutečně došlo), rozpočet 2014, který předkládal Jan Fischer a který ještě není uzavřen, tudíž budeme brát v potaz číslo v rozpočtu, což je v podstatě predikce, a nakonec vezmeme návrh rozpočtu na rok 2015, jak jej schválila vláda a jak je bude projednávat sněmovna.

Babišův rozpočet na investice je o 1,33 miliardy vyšší než rozpočet letošní, předkládaný Rusnokovou vládou. Meziročně tedy investice vskutku rostou. Ve srovnání s posledním rozpočtem, který předkládal Kalousek, však Babišův rozpočet počítá s částkou o 26,7 miliardy korun nižší. Celková čísla jsou následující: kapitálové výdaje 2013 – 102,3 mld., rozpočet 2014 – 74,3 mld., návrh rozpočtu 2015 – 75,6 mld.

Dalším sporným bodem jsou výdaje běžné. Podle opozice rozpočet pouze projídá peníze, podle koalice je prorůstový. Udělejme si stejné srovnání, jaké jsme udělali u investic. U běžných výdajů počítá návrh 2015 s částkou o 5,9 miliard korun vyšší, než jak reálně dopadl rozpočet roku 2013. Celková čísla: 2013 – 1,071 bilionu, 2014 – 1,137 bilionu, 2015 – 1,142 bilionu.

„Realita je tedy taková, že oproti rozpočtu na rok 2014 celkové provozní výdaje (bez platů) klesají přibližně o 3 mld. Kč, oproti rozpočtu Miroslava Kalouska na rok 2013 klesají o 1,3 mld.,“ tvrdí ministerstvo financí. Dobře, odečteme tedy výdaje na platy (těžko říct, jaký to má metodický smysl). A tu jsou výsledky: Běžné výdaje bez platů mají v příštím roce oproti letošku stoupnout o 3,1 miliardy a oproti roku 2013 o 67,8 miliardy. Jak dospělo ministerstvo financí ke svým číslům, netušíme. My jsme použili návrh rozpočtu a platy a běžné výdaje vypočítali pomocí rozpočtové skladby, která je dána vyhláškou ministerstva financí.

Fakt, že provozní výdaje rostou, je však vcelku očekávatelný a resort financí s tím nic neudělá. Každoročně rostou výdaje na důchody, a jelikož tato vláda vrátila valorizaci na původní hodnoty, ještě tento každoroční trend přiživila.

Mír je válka

Na celé věci je nejvíce zarážející to, co už bylo nastíněno v úvodu. Přestože čísla jsou jasná a je evidentní, že Sobotkova vláda se s výší investic navzdory své rétorice věru nerozšoupla a naopak vesele rostou výdaje provozní, fakticky vzato je to úplně fuk. Pro vznik dobrého mediálního obrazu úplně stačí opakovat mantry o nových dálnicích či školách. U Bohuslava Sobotky, který zvládal jako ministr financí generovat deficity i v době, kdy ekonomika rostla šestiprocentním tempem, to nepřekvapí. U Andreje Babiše už přece jen trochu ano. Rozdíl mezi činy a slovy je v návrhu rozpočtu takový, že se skoro zdá, že už se stal politikem.