Jan Čechlovský
místostarosta města Chrudim

Země předvolebních vizionářů

Babiš slibuje nastolit v Česku zemský ráj. Jeho vizi je třeba prohnat racionální oponenturou, ne ji spolknout jako koblihu. Což platí i pro „vize“ dalších stran.

Před volbami se Česko proměnilo v zemi vizionářů. TOP 09 má Vizi 2030, ČSSD Vizi Česko 20+, Andrej Babiš teď přišel s Vizí 2035. Vize jsou na jednu stranu skvělá věc, bez nich člověk neví, kam vlastně jde, plácá se od ničeho k ničemu. Jenže na druhou stranu, když někdo předestírá vize až příliš nablýskané, je lepší se mít na pozoru. Jinak se zbytečně vystavujeme cimrmanovské periodě, kdy fázi očekávání střídá fáze zklamání.

Dobře je to vidět na Babišově Vizi 2035 čili na tom, o čem Babiš sní, když náhodou spí, jak se píše na billboardech. Ve vizi je vše, co by si člověk přál, ale zhusta je to reálné právě jen ve snu. Příklad: Když ze své vize Babiš citoval v rozhovoru pro Novinky.cz, vypadlo z něj, že budeme mít důchody na úrovni 70−80 procent průměrné mzdy, přičemž se současně sníží daně i sociální pojištění. Perpetuum. Populace sice stárne, takže do systému bude přispívat stále méně lidí, navrch menší částky než dnes, ale žádný strach, důchodci budou dostávat více! Mnohem více! No řekněte, kdo by to nebral? Nebo armáda: V roce 2035 budeme mít o deset tisíc vojáků víc než dnes. Skvěle. Teď sice sotva stíháme financovat o třetinu menší vojsko, a to ještě za cenu toho, že i v době konjunktury máme v rozpočtu zaťatou padesátimiliardovou sekeru, ale nebojte, všechno půjde!

Na Babišově vizi se dají dobře demonstrovat principy předvolebního vizionářství jako takového. Vymalovat krásný nový svět, kde je tráva zelenější, aniž by se ovšem muselo vysvětlovat, jak se k němu dopracovat. Vždycky se dá říci, že popisovaný zemský ráj má nastat až zadlouho, takže se uvidí, jak se k němu dospěje. Klíčové samozřejmě je, aby vize byla formulována na dostatečně dlouhou dobu dopředu (třeba jako vize Babišova na 18 let), aby nějaký hnidopich nemohl požadovat cosi jako strategii, jak toho všeho dosáhnout, nebo nedejbože nějaké konkrétní kroky, o kterých by se už dalo na rozdíl od vize smysluplně realisticky debatovat.

Když je potenciální kritika odstíněna, rozumějme odložena na "někdy", je skoro hotovo. Pokud je vizionář vybaven řádným PR aparátem, má slušnou šanci, že mu lidé jeho snové vyprávění spolknou i s navijákem a uvěří, že jim zářnou budoucnost přinese co nevidět až domů, podobně jako jim přinesl až domů na křídovém papíře a v profispotech svou "vizi".

Je tady samozřejmě jedno úskalí, a sice, že vizionář bude se svou vizí nakonec poněkud směšný. Například jako ČSSD, která ve své Vizi 20+ slibuje šťastnější rodinu − copak se dá z politické úrovně naservírovat rodinné štěstí? Nebo jako TOP 09, která se zasnila, že za třináct let ekonomicky doženeme Německo, na což asi nejpřípadněji reagoval Jan Zahradil z ODS, když prohlásil, že kdo má vize, měl by jít k doktorovi. Babiš ale hraje s vizemi o poznání chytřeji než ostatní "vizionáři". Zatímco nad vizemi sociálních demokratů či TOP 09 se realisticky uvažující člověk může usmívat, protože jde o ukázkové vrabce na střeše, u Babišových vizí zaváhá, jestli na nich přece jen něco nemůže být. Vtip je v tom, že Babiš chytře prokládá fantazie o Česku jako ráji budoucnosti zcela hmatatelnými, aktuálními tématy. Píše například, že "nechce Evropskou unii jako superstát, který by rozhodoval o tom, kolik pošleme Řekům na penze a kolik nám Řekové pošlou uprchlíků". Nejde ani tak o to, že bezprostředně vydělává na populismu. Ale spíš o to, že v jednom "vizionářském" dokumentu vytváří mix vzdáleného a blízkého, snivého a reálného. Budoucnost unie a pozice Česka v ní, to není něco, co se bude řešit za 18 let, jde o aktuální téma, zcela v dosahu vlády, která vzejde z říjnových voleb. Takže když si člověk Babišovu vizi čte, může podprahově dospět k závěru, že v Babišově moci je zařídit vlastně vše, co se v ní píše. A nakonec spolkne i vyložené nesmysly. Výsledek? Babiš nachytá voliče na utopickou vizi, bez sebemenší odpovědnosti za její naplnění a ještě řekne, že to vlastně není kampaň. Geniální.

Znovu: Formulovat vize je v pořádku. Když je politik nemá, je mu oprávněně vyčítána přízemnost. Ale pokud jde o výše uvedené vize předvolební, je lepší prohnat je tvrdě racionální oponenturou, ne je spolknout jako koblihu. Když se člověk, například dle scénáře Andreje Babiše, příliš zasní, může být procitnutí drsné. Jak se kdysi o snílcích říkalo: "A pak se probudil a měl ruku v nočníku."

9.6. 2017
Zdroj: Hospodářské noviny