Marie Minaříková zvítězila nad nepřítelem, jehož většinou porazit nejde. Nad státem. Ústavní soud rozhodl, že česká justice musí nést větší odpovědnost za to, že bývalou starostku Libušína bezdůvodně trestně stíhali a vláčeli po soudech dlouhých 11 let.
Vlastně je to docela dobrá ukázka toho, že nad státní mocí lze zvítězit. Chce to však přesvědčení, dobrého advokáta a hlavně: trpělivost. Hodně trpělivosti. A hodně trpělivosti znamená opravdu hodně trpělivosti.
Marie Minaříková, bývalá starostka Libušína na Kladensku, ji evidentně má. Když ji v červnu 1999 policisté odvedli z tamní školy rovnou do cely předběžného zadržení, sotva tušila, že tím začne soudní tahanice, která nebude u konce ani letos na jaře, v roce 2014.
Její vlastní trestní stíhání trvalo „jen“ 11 let. Než soudy po sérii zmatených rozhodnutí definitivně rozhodly, že se to, z čeho je viněna, nestalo. A pokud se něco stalo, nebyl to trestný čin. Takže jedenáct let stíhání, zatčení ve škole, dva dny v cele, články v novinách, nespočet soudních jednání a nakonec: „Promiňte, omyl?“ Minaříková to tak nechtěla nechat a začala se soudit o odškodnění. Nejdřív vysoudila odškodné 109 tisíc, později 312 tisíc.
Tyto částky odpovídají dolní či horní hranici při běžném odškodňování v podobných sporech. Ústavní soud však nyní rozhodl, že to je málo. Že za ztracené roky, neklidný spánek a ostudu v novinách musí stát zaplatit víc.
„Je to z hlediska odškodňování průtahů průlomové,“ říká advokát Minaříkové Vojtěch Veverka. Nejde totiž jen o Minaříkovou. Po tomto rozhodnutí Ústavního soudu totiž budou mít všichni, kteří byli zbytečně a hlavně dlouho stíháni či vláčeni po soudech, šanci na mnohem vyšší odškodnění než dosud.
Je to velká příležitost pro ty, kteří se dostali do kleští státní moci.
Celý příspěvek zde ...
26.5. 2014